et échelon...

rád se procházím po horách
v čase pářících lesů
když krůček po krůčku
vystupuje ta zvláštní mlha
a potom znenadání
zhmotnila se nenahmatatelná

ležela na palouku
zcela bez zábran
ve vlasech zrcadlení
žhavých uhlíků
a stoupající dým
zvlněný v mírném vánku
zkoušel namalovat
křivku jejích boků
zatímco měla špičky nohou
ponořené do jezírka
zahleděná tam
kam viděla jen ona
a bylo na ní cosi
co vás přiměje se pousmát
a rozjasňuje tvář

nevím jak mohla vědět že tam jsem
prostě to věděla
a aniž se otočila promluvila
čím jste naposledy překvapil sám sebe příteli?

myslíte jako když z čistého nebe sjede blesk přímo do vás?

vím že vás to ohromuje
a také rád odpovídáte otázkou
ale já si počkám na vaše sdělení

mě udivilo vaše optání
milá Amazementis
ale když mám být konkrétní
zrovna nedávno mě samotného překvapilo
že díky někomu dokáži věci
o kterých jsem neměl ani tušení

neznatelně se pousmála
vida vida vida
zrovna teď se tváříte
jako ještěrka v euforii
říká se
že kdo jednou nahlédl do neznáma
porozumí nejen vnějším projevům života
ale i těm vnitřním
myslíte tedy že překvapení může být stimulem k růstu a posouvání?

myslím že ano
a s překvapením ruku v ruce kráčí
rozmanitost invence i nesnáze

to mi vysvětlete

rozmanitost nabízí příležitosti
invence podporuje fantazii a tvoření
a potíže jsou důležité proto
aby otřásly stavem mysli a věcí
a způsobily tak zvrat v ovzduší
ovšem na druhou stranu
kdysi jsem viděl pamětní desku
opatřenou citátem
euge serve bone et fidelis
zdálo by se
že ten nápis vzdává hold a slávu bytosti
které byl věnován
ale podstata tkví v tom
že je určen pro ty co si jej přečtou

teď jste překvapil vy mne
a zcela spontánně se rozesmála

v tu chvíli jsem zalapal po dechu
a s úžasem pocítil
ona je tou tajemnou esencí
představující entitu
co propojuje svým vědomím
duše všech elementů