zelená víla

má tak jemně smutnou atmosféru, až mám husí kůži...

nalila jsem si sklenku André z Moravy, kde zůstalo kus mého srdce a už se mi stýská... má krásnou barvu, chuť i vůni...čaruju s netečností, láskou a svědomí mám...a jediný co mi zrovna napadá, že svět potřebuje tebe a tvé cítění!!!

doma... to místo, kde se neprosí o nic a vše se smí...

smekám...

ten čas je vždy... krásná!!

to je tak " jednoduché" to jasně... a tak krásně se to čte a žije...

krásně napsáno... chodila jsem dost let jako dobrovolník do domova důchodců a ty chvíle byly nádherný, plný života, jemnosti vrásek a strachu...přesto plné těšení se na další společné chvíle...

cit má krásnou melodii...

krásně napsáno i procítěno... ptám se sama sebe, zda existují prázdné city??...

líbí se mi...

hmmm.. tak jemná lahůdka...

Tony moc zdravím a posílám tisíc pus :-) tedy já mám radost tak velkou, těším se na tebe a chlape drž se!!!! myslím na tebe... jo v Jevíčku je krásně tedy "krásně" , tak pořádně dýchej... !!! :-)
a Liško díky za vzkaz, za ten nejlepší!!!

řeky jsou nekonečné a mámivé... ve chvílích , kdy u nich sedíš a vnímáš tu bezbřehost pocitů...

tady a teď...rozumíme...

...až do svítání...

krásná atmosféra...

láska a milovaní je silné, krásné verše, jedinečná fotka...

je to chvilka, kdy jsem se vrátila z Moravy... z její přírody, ticha, štěstí,hojnosti, radosti,smíchu,větru,milosti... navždy budu Moravu a lidi, co jsem potkala milovat a brzy se tam vrátím... krásně jsi to napsala a vyvolala ve mně pocit štěstí, že jsem měla tu možnost, děkuju...

chvilkové nekonečno...

samota není zlá, to osamocení...