zelená víla

já si hřeším denně... - tedy v tom dobrém a nejsladším...

máš krásnou sbírku i krásný talent a cit o nich psát a oživovat v nich duši...

když se podíváš nebude slova možná... a když ne teď, ještě neznamená nikdy...

mám ráda kopretiny, ale k růžím mám zvláštní respekt pro jejich majestátnost... krásně napsáno...

jednoduchost pocitu...

krásně napsáno...

hmmm...vločkohraní :-)

jo tak i to znám..

slušivé... moc, moc, moc do jemnosti a to já můžu...

vauuu... to jsem tedy nečekala...

ty ale hezky píšeš..

nu boha neprosím, ale žiju.. ale hezky napsáno, člověka to nutí zapřemýšlet..

kdykoli je léto..

super věcička..

ale ve světě je i opak, síla, láska, porozumění, ....

jako Eva tvrdím, že bouřky občas pročistí vzduch, ale ty neničící... :-)

já po x letech práce s lidmi říkám, že ještě pořád máme zrcadlo a i když je to někdy zbytečný a převládá jakási zvířecí forma, přesto to, co z nás dělá lidi, ještě nevymizelo, naštěstí..

řekla bych že přítomnost bude aktuálnější na cokoli...

ty jsi prostě fantastická.. skvěle píšeš i fotíš...

nekonečností voní...