zelená víla

to je tvoje krása v písmenkách...

krásně jemná...

smutná, ale každé ticho se roztříští, alespoň doufám..

hmmm, prima návod

krásně napsaná barevnost... budu se k ní vracet...

Super...

rána jako začátky... super

skvělá věcička...

to poprvé se nikdy nezapomíná... nikdy...

Jituš, ráda peču chleba, v troubě, dělám to vonící těsto, bylinkami, kmínem, láskou v té práci a chutí, když vyndáš ho z trouby... mám ráda věci, které člověk tvoří, mají tu vůni lidské ruky, touhy, lásky, rozzářených očí... a ty jsi to tak krásně napsala... voníš, voníš jako člověk...

krásný... ale i malé se rodí, o to více krásný... ST

ještě néééé :-)

zasnila jsem se... do vůně, do obleků, do taktnosti, důstojnosti, hedvábí, malovaných hrnečků, vůni starých skříní, práce vyřezávání... miluji tyto vjemy...nejen mé...

to je na přemýšlení... někdy je méně víc..

hmmm.. voní... ne parfémem...

záleží na tom?

blízkost nemá dálek, stejně jako dálka nemá blízkosti ..

jojo bezbřehost...

umíš básněnko, umíš... učíme se při životě :)žít

kdyby všichni vše měli, nebyl by ten pramen třeba... já nevím Květi, je někdy tak krásné smutno, stesk, lítost, bol... tím si tak moc vážíme toho štěstí... jinak krásně napsáno, vždyť víš..