Zhasnutí světel na konci tunelu

Jako by se nechtělo věřit
že nicota opět kvete
naštěstí

tak jako loni
projdem se louží
zapálíme si oheň
jeden druhýmu bude přát
jakmile padne hvězda
či drahá láska do klína

společné zážitky
budem prožívat naplno
s nehasnoucí energií i vášní

zapálíš si štěstí
u táboráku s kytarou

jak rožhavený uhlík
vyznám ti lásku
z očí vyženu
smuteční náladu
bolestný slzy co pálí

vím, jsem si jistý
že usměješ se
a pohladíš
moji ledovou tvář

pokusíme se odemknout
nedobytné,uvězněné

na posedu ležet jen tak
a pozorovat
pasoucí se jeleny se srnkami
a poslouchat
divoké ptačí zpěvy
kousat tiše suché obilí

ani ty, ani já...
neutíkali jsme
neutíkáme
ale
nebudeme utíkat ?

Když on se zamiluje
do jiné, hezčí
přestane myslet
s klidem se usmívat
když ona se zamiluje
do jiného
přestane existovat
být sama sebou

nostalgie bude nevěrná
opatrná i plachá
hněv ochladí vzduch
nenávratné pocity
zmizí

PORANĚNÉ SRDCE
na konci
toho celého zůstane
s polámanými křídly
ztěžka odlétne
do chladných mračen
zmrzne
UMŘE BEZ ROZLOUČENÍ