Marianne

Rivendell: Díky :) A co to je "Z" ?

Tomáš: Ach tak! Tyto slovní druhy jsme měli ve slohovce povolené - bez nich by se snad nedalo napsat vůbec nic :) Hledala jsem nějaká podstatná jména, přídavná, slovesa... atd

Vážně? :o A kde? Znovu to po sobě čtu a ne a ne ho najít, asi ho vždycky přehlédnu! Kdo ho najde, dostane metál, pomozte! :)

S účetnictvím se morduju na škole, takže se mě to hluboce týká :D ST

Nejsem proti potratům, lepší, než aby živé, narozené, vnímající děťátko skončilo zakopané na zahradě, zardoušené v popelnici nebo utopené v řece. Proč se vracet někam do 19. století?
Ale pokud bych čekala dítě já a někdo by mě nutil k potratu, nedokázala bych to udělat, nechala bych si ho...Prostě nedokázala, nevím proč, věřící nejsem, asi nějaké mateřské instinkty... ;) Jinak ST, vryje se to do duše

Díky :) Zajímá mě francouzská revoluce a dějiny 19.století, zvlášť k Pařížské Komuně mám jakýsi zvláštní citový vztah... ;)

Taky jsi jako malý četl Neználka? Slunce-žblunce je nesmrtelné :D
Já ho nedávno četla malému bráchovi a pak jsme se bavili tím, že jsme se snažili vymyslet na slunce co nejvíc rýmů

Ještě jsem chtěla vložit doprovodnou ilustraci, ale ono to tady na Libresu asi nejde.
http://nd06.jxs.cz/739/142/1dc020efa6_102600129_o2.jpg

Díky :)

Vymyšleno v hodině chemie? :D

Když se to stalo, byli jsme s partou zrovna na cestě do Šidu jakožto dobrovolníci - naše názory na uprchlickou krizi se navzájem dost lišily ale všichni jsme měli jediný cíl : zabránit humanitární katastrofě na srbsko-makedonské hranici (A nebylo do ní daleko). Každopádně, slyšeli jsme o tom masakru ve zprávách po půlnoci a dost mě to zasáhlo. A představa, že valná většina prchajících lidí toto zažívá na vlastní kůži ve svých rodných zemích...Možná jsem pokrytec, protože když se podobné věci dějí denně v jiných částech světa, řeknu si: "hm, to je fakt smutné.", ale nedokázalo mě to zasáhnout tak, jako ta Paříž. Mám k tomu městu jakýsi vřelý citový vztah.... ST

Prostě takové ze života.... líbí :)

"Každý svého štěstí strůjcem" a "jaký si to uděláš, takový to máš" v dnešní době plné do očí bijících nerovností dle mého mínění tak úplně neplatí. Mě třeba hrozně rozčilují takové ty knihy "Změň svůj život", kde člověku radí, ať myslí pozitivně, ať si jde za svým cílem, ať se motivuje a sebezdokonaluje a pracuje na sobě a tak dále a tak dále - každý má pocit, že stačí být konkurenceschopným individualistou, který si dokáže vybojovat své místo na slunci a ti kteří to nedokážou, holt nejsou dostatečně namotivovaní, flexibilní, usměvaví, pozitivní a já nevím, co ještě. Jasně, člověk má začít u sebe, ale rozhodně tam nemá taky skončit! Opravdu veliké věci se dávají do pohybu až tehdy, když se lidé spojí a táhnou za jeden provaz. Taky nevěřím na osud. Ale na individuální úsilí taky ne, protože takhle člověk - a to ještě jak kdo - možná změní něco pro sebe, vyšvihne se "nahoru", ale "dole" pod ním zůstávají tisíce ostatních, a ten, který se vyškrabal, jim ještě kolikrát šlape po hlavě. Já věřím ve spojení individuálních úsilí v úsilí kolektivní (ale ne v normalizačně-komunistickém smyslu), které dokáže měnit osudy všech. Ech, pardon, tohle je vlastně literární server :D Tedy k básni - nevím nakolik dokážu ohodnotit její literární kvality, na to se necítím, ale chytla mě za srdce, protože je upřímná, je v ní cítit ta nezkrotná touha vykřičet to do světa a to se mi líbí. Možná moc negativistická, ale proč ne, rozhodně lepší, než když milostnými rouhami rozervaný sebevrah pláče nad nejskrytějšími ranami své duše. ST

Jó, tohle zažívám každý týden, když se vracívám domů... :)

Děkuji vám všem za tipy a jsem ráda, že to vyprovokovalo nějaké reakce a ponouklo zdejší čtenáře k zamyšlení... Díky :)

Moc hezké :) Úplně se vidím, jak přede mnou ráno svítá!

my se většinou pohybujeme v intervalu (-10; 10), takže miliardáři z nás hned tak nebudou :D

Děkuji za milá slova, já už jdu zase počítat ty funkce. Ať zhyne maturita z matematiky! :D

Nic není na věky ! Jsem optimista! :-)

Děkuji :-) Nu, co se týče problémů - to se uvidí, zatím dochází pouze k otevřené konfrontaci rozličných názorů v naší školní jídelně alias "politicko-filosofickém koloseu", kde si občas připadám bezútěšněji než nebohý Jan Hus v Kostnici, ač tedy na upálení zatím nikdo nepomyslel, pouze jsem si kdovíproč vysloužila přezdívku "socialista" :D Tak babo raď