Čest práci, OBČANÉ!

Komunisti byli jistí
že jenom dělnická třída
vůdčí silou může být.
To o mýlce vypovídá
- což jen oni tvoří lid?!

Každá doba s sebou nesla
jisté přeceňování:
dnes prozměnu vážnost klesla
obyčejných lidí, kteří
chodí do zaměstnání.

A též vysokoškoláci
občas těmi pohrdají
kteří "obyčejnou prací"
živobytí získávají.
Je jich moc, co vystudují
s trochu hloupou vidinou
že všem titul zařídí
jakés místo na přídi
a vrch nad "tou spodinou",
teplé místo, velký plat,
kde se smí nic nedělat.

Hleďme je, "inteligenty":
"My jsme chytřejší - a lepší!
A jsme - hle, ty argumenty! -
společnosti prospěšnější:

Hleď! Najednou ocitá se
dělník v sídle justice.
Případ má a soudce ptá se:
´Je tu právo kognice?´
Teď odpověz, vážně, k čemu
sílu mít,znát stroje je mu?
Nezná, co jak zákon říká
- nechal vyhrát podvodníka..!"

Neplivejte na dělníka!
To si o protiklad říká:

Právníka si nechte v zimě
na lešení zavolat.
Prská: "Přijdu tady k rýmě!
Za takový směšný plat!"
Teď se já ptám, vážně, k čemu
znalost paragrafů je mu?
Zmrzne mu každá část těla
a ještě nic neudělá.


Práce rukama i hlavou
rovnocenná musí být!
Vše prospěšné společnosti
měli bychom s velkou slávou
bez rozdílů velebit!
Co jednomu na zručnosti,
síle či výdrži chybí
o to větší mívá cit
pro věci, jež rozum tříbí
- nebo talent může mít!

Tak se vzpamatujme lidi,
vždyť je každý užitečný
-každého je třeba!
Jeden člověk podnik řídí,
druhý kreslí sečny, tečny,
třetí peče chleba...
Živi jsme ze společného;
bez práce to nejde;

Dnes se jeden bez druhého
nikdy neobejde!