René Vulkán

voslik: ahoj, dík za komentář. Doporučuji (od Orka - Marek Vácha) všechny knížky. Ale na Vánoce třeba Probouzení nebo Modlitba argentinských nocí.

impozantně napsaná, profesionální

fotka je betálná
básnička taky

nevšední

zaujímavé

parádní kadence, jak když bičem mrská

V
Y
N
I
K
A
J
Í
C
Í
!
!
!

jsi kouzelník

Báječná, třeba ta druhá sloka, ta pecka na závěr - Tvé srdce říká: neunesu.

zajímavé, netradiční

ve skořápce - silné tajemství na začátku, copak se uvnitř skrývá
z ptačího mechu - je tam něco něžného, měkkého
... a závěr dosvědčuje onu něžnou schovnku s nádechem podzimní melancholie

ST jako když vyšije

Jsi geniální a báseňka je toho důkazem!!!
Mám otazník nad slokou tři, ne že by nebyla geniální.
Je geniální jinak. Svým rýmem.

Možná je to tím, že s narůstajícím věkem jsem čím dál méně chapající, ale zješťuji, že čím dál méně rozumím, čím dál víc roste má nejistota, jestli to co myslím, že jsem pochopil, je tak.
Nicméně atmosféra je mystická a ST je na místě.

Líbí se mi odhodlání v tvé básni

usměje se zářivě
na batole
bohaté dvěma zuby ... paráda

vagon zamrkal rozpačitě víčky ... jakbysmet :)

jen závěru nerozumím.
Jako že vagón si přihnul z placky nafasované z MHD?

Začal číst poezii, to jo, jakože se rozjel a jeho kola ...

taky z něj mám radost

doufám, že máš někoho, kdo tě potěší, třeba děcka, vnoučata ...

říkám si, jestli by se poslední slovo taky mohlo s něčím rýmovat.
ale sám nevím

ááá tak už vím, proč je dnes u nás v Brně tak mizerně, tvoje řasy za to můžou

Kde všude zůstala ozvěna mých stop, vypustil bych slovo mých kvůli rytmu
ale k ději je asi nutné aby stopy měla autora.

PS to je jen má dedukce nejapná, která nic nemění na tom, že báseň je ST-éčková