René Vulkán

Mám v sobě dítě ukryté
co touží se smát
teď však může
jenom zabublat
:-)

ňadra
co do sněhu spadla
neposkytou dětem svačinu

ňadra
co do sněhu spadla
kojí smetanovou zmrzlinu

suprová, spádovitá, prostoronosná, hluboká, archetipální, příjemněpatetická s.t.éčková

Toulavá: to je komentář jak víno

Dota Slunská:
Máš recht, už JE TO moc výrazný

zenge: :-))

myšlenka pouhá: to víš:
- alibizmus (vypadám slušněji)
- nepoužívám taková slova skoro vůbec, takže nezvyk
- přišlo mně to nejlepší z toho co mě napadlo

nepřed mi přišla trochu rozháraná, po druhém přečtení jsem to slovo vyměnil za zajímavá

Nadrzle jsem si troufnul do tvé výborné básničky sáhnout.
Ne proto, že bych si myslel, že takto to bude lepší. Jen jsem zahojil svoji úchylku po zkracování:

větrný doprovod
za zády
vyjí hlady
vlci v tmavém lese
srdce se strachy třese
zda-li nejsi na řadě
hlavní chod
na něčí hostině
dle jídelního lístku
tvého osudu

budeš tady zítra?

… nebudu...

... a na topole podle skal ... :-)

překvapivá tématem

úplně miniaturně mi to připomnělo Svatební košili

tak to jr bezvadný, někoho takovýho mít.

Myslím si, že tahleta báseň je krokem mezi elititu opravdovskejch básníků profíků

Připojuji se k prosbě za požehnání služby našeho nového papeže Františka!

má to spád
vodopád
sněhulák roztekl
do moře utekl

ze srdce píšeš ... i mého ... Pane Básníku

Lota: Tak to jsi mě udělala radost.

Když jsem ji četl našemu Jakubovi a řek mu, že je to o něm a pro něj, tak poznamenal - to je ňáký divný, né?

Takže jsme si vzájemně taky udělali radost.

a tak jako dýka velmi otstrá jest,
tak v mém srdci bodných ran je o sto šest....tady v těchto místech sloka ztrácí rytmus a i u rýmu je cítit, že je tam napasovámn trochu uměle

ale snažíš se, děj je zřetelný

tahleta sloka je pěkná, hodně povedený je rým bolí - alkodolik
Mé srdce náhle bolí,
a není lék na žal,
nejsem alkoholik,
ale tenkrát jsem si dal.