213. Myšlenky

Myšlenky mé běží dnes mlhavým ránem,
rychlost jejich v ničem nezadá si s uragánem.

myšlenky sklíčené, myšlenky vznosné,
jindy zas bolavé a někdy ctnostné.

Naráží jak kapky na mojí hlavu,
a vrací se zpět k domovskému prahu.

Když chodívám podzimními ulicemi,
myšlenky mění se v obrazy, prochází sítnicemi.

Sítnicemi v mých namodralých očích,
z této velké obrazárny hlava se mi točí.

Spousta mých myšlenek ve smutku si prsty smočí,
a pak pádí jak splašené koně - když bičem práskne kočí.

Má hlava je plná roztodivných myšlenek,
a tak někdy vypadá to navenek,
jako by mysl opustit tělo chtěla,
ale jak to udělat, jakoby nevěděla.