Špáďa

Když mraky probodlé TUčky
vyroní stravu pro potůčky
a pití jarním travám,
zkrápění kočičím hlavám
či pilíř vzletné duze,
já náramně jsem buzen
a érům tuze mávám!

OČI — platí od věků —
Vstupní brána k člověku

Tlouštík v hájku zahlíd laňku
a už z plotu trhá plaňku.
I v něm přeci jaro tiká.
Vivat lesní romantika!

Šuplíky je třeba větrat,
přebývaj v nich mnohdy skvosty!
Díla venčit, už se neptat...:
Na Libresu ať maj posty!

Při četbě anotace jsem si nejprve vzpomněl na starší písničku s textem v bublině u huby kravské: "...já jsem stará kráva..."

Ale hned po četbě mě veselí zhusta prolilo!

Má, víno, věta ve vatě voní Vám!
I nový vokál putyky tuplákový voní!

I no, věde světa! Ve vatě vsedě voní!
Víno niv.

Pozor:
       Čí-.., čí-..., čí-...   ...-há na Tebe!

Květka Š.:
Květko, moc krásná třešnička! Jsem chtěl taky napsat nějakou srandičku, jak mívám k tavýmhle lehčím veršovánkám ve zvyku, ale vyfouklas mi všechny náboje. Jsem bez kadence:
tata-tata, ta-ta, ta, ta.., ta...., ......uf.

Kam na tu nádheru chodíš?
Jo, aha, tu zasévá do duší a přenáší do centra řeči, tepu a dechu paní Láska...!

Touha krásou vybarvená! Ttolik nádhery v málo slovech, až to bolí... stačila by mi klidně i po ještě menších dávkách...

prošeptaná

Občasné zabrouzdání do Tvého světa poezie mi vždy poskytne úžasné okamžiky a pohledy, o nichž vůbec netuším...

Romantika čundrovní!

Kdo takto dělá, dobře dělá,
pak se mu kol srdce prádlo bělá.

Já si zas občas kladu otázku, co jěště jest přípustné a co už ne. Řešení mi dává toto moje vnitřní motto: "Jednej tak, aby ses moh sám sobě podívat do očí." I na to je zapotřebí zrcadlo, asi jsme na tom vnitřně morálně podobně...

Občas musíme začínat nové ráno vzpamatovákem...,
tak už to chodívá,
a kdo to nezažil,
jen se životem brodívá,
byť měl by se občas v něm i koupat,
aby se mohl snáze poté loupat...

"Srdce ve špinavém prádle": Skvělé!

Vzájemné škrábání zad,
toť vskutku skvělá předehra:
kocour si slastně přede, hra-
vá se choulí kočka...
já taky to mám rád!

Kousání též je vhodný kus,
zvládnou jej i mé zuby plné plomb,
ona má něžný, já zas chtivý skus...
Však teď už ENTER, než hryzne se mi komp... |:-)) !

My střední a starší generace jsme zvyklí na heslo "Udělej si sám"... a nakonec, kdo líp mi to udělá než já sám! (No, připouštím výjimky...)

básněnka:

Kde že skončil Jindra Hojer?
Dějí se dnes věci!
Po surfu jsem netem projel,
poslouchejte všeci:

Tleskačovi heknul plánek,
digi-ježka v kleci,
teď maj Šípy aeroplánek...
Bahňák zas jen kecy...

Tvá tančící slova jako by roztočila i něco ve mně, dostávám chuť na kolečko (tentokráte ale nikoliv salámu, nýbrž s lepou děvou na parketu... |;-)

Oči si chraň,
toť mocná zbraň
zejména žen,
co chtějí v plen...