Špáďa

Takové víno již raděj dále nepít,
odejít zpod deště, neb život moh by vlepit
ti ostrou ránu přímo do tváře...
Silný ten, kdo couvnout zavčas dokáže.

Pevná mělčina... tu mívají řeky, ale zas tam voda rychle teče...

Malinko mně připomněla meteorolgický domeček s malou panenkou a panáčkem na pružině pro předpovídání počasí... |;-)

Nádherně zpracované! Jenom té poslední sloce jako by po těch opravdu skvělých předchozích chyběla výraznější pointa... nebo překvapivější či vtipnější (byť je báseň ve zcela vážném tónu). No ale ST přesto jak vyšitý!

Duši melancholika
naděje snad zabliká!
Zaměř svůj zrak na maják...
Nezhasne ti, nemá jak!

Smutek až do morku kostí.
když Liška se dramatu zhostí...

Jsi její anděl strážný...

Asis časem sám pro sebe objevil jeden ze smyslů života. Teď ho uvádíš i pro nás!

Krásně si píšeš, co prožíváš nebo o čem sníš či po čem toužíš...!

A bolí míň, když popíšeš jej jak výkladní skříň...

S Kamilou, prožils lásku přemilou,
s Libuší lítlas v tom až po uši,
avšak s Marlenou, chodíš Karlu za ženou...

Až na to přijde, promine ti...
(vždyť přeci nemoh mít děti)

moc pěkná pocitová melancholie

Záleží, jak rychle sají,
než se mízy namlsají... |;-))

kradení chvil
pro vůni víl,
rusalek, nymf,
co touží z lymf
upíjet, sát
a tělem hřát...

Ty dva pravděpodobně překlepy o dvě klávesy mně kazí dojem víc, než by někomu jinému mohl kazit obsah i styl.

Muže dělaj slova,
ne však tvrzená,
těch lze vyřknout mnoho...
Činem stvrzená!

Nevím, jestli v tanci,
avšak s elegancí
růže toho pána
bude rozdupána
za zpěvu Botiče
jehlovým drtičem...

Dodatečně, ať to nejen klape, ať hřeje láska vzájemná i myšáčková a hlavně hodně porozumění...

Skvělé! A to i přes to, že v tvém druhém jazyce! Takže poklona veliká!

Starej Popper by z Tebe měl radost. Ale ta tři děvčata z akrostichů, ej-chu-chů!, taky jistě slintaj blahem...!