Spím..

Za závojem
tisíc čertů
přečet jsem jí
slepě ze rtů.

V nebi jsou však
doma ale
mám v tom chaos
a ne malej.

čubík: žádnej chaos,je to zřejmý..:-)

básněnka: ...andělská tvářička s divokou náplní, to člověka kapánek zaskočí...;)

čubík: bez komentáře:-)

Éterická báseň jako neslyšný motýlí let,
básněnko, máš velký talent!! :-)

Muselo to být krásné, něžné a šťastné

Běžné.. proto je nás tady tolik..

pěkné a něžné probuzení:-)ST:-)

Bomejka: ano..psala jsem o pocitu..díky

Musí to být příjemné, hezké ráno. Máš ST

i tak se dá krásně probudit...
takový budík je nad všechny budíky.:-).

Určitě ten rozmazaný nápis byl příslibem něčeho dalšího, ST.

Teď mám brouka v hlavě. Jak vytlačit do hliněné tabulky neviditelný nápis? V tom starověku to měli těžké bez neviditelného inkoustu.
Ale Tvé řasové klínové písmo se muselo sladce rozmazat. :)
ST

To je hezké! ST

víčka, nápis rozmazaný,
zpředu, z boku, z které strany?
dnes či zítra? V pravý čas,
čtu teď se sklopených řas
:o)

jc senior:
probuzení milý pane
v ženě celkem nespoutané
na víčkách nápis tajemný
jen přemýšlej
nač ona myslí
spíš se ptej...

znalec písma klínového
darmo by se ještě ptal
těla, šat když sejme z něho
a lásky zazní recital
!!

jc senior:
pravíš recitál
kdopak by se asi dále ptal
milý pane
hyeroglif lásky plane

slova, verše učesané
i výkřiky, co tichem zní...
kdo akce své má spočítané
ví, že ta je poslední
:-(

jc senior:
dochází mi trochu dech
jako bych šla po schodech
rozechvěl jsi verše vnadné
psáti s tebou není snadné
snad jen mohu říci
v životě jsi jistě měl
kolem spoustu krásných těl..

mé touhy:
poznat písmo klínů
(co nemá hranic)
tam v loukách plných rozmarýnu
řeknu to na rovinu
(jsem panic :)

ST

zenge: usmívám se,tomu vyznání,nebo spíš přiznání?:-)..díky

Je krásná, jemná jako plátky růží, píšeš srdíčkem.

carodejka: díky moje milá..tys to pochopila

nechtěla bych se probudit...

Marta Valenová: probuzení je nutné,jak bys pak žila..

Bodeť by nerozmazal, slaný a vlhký vzduch moří písmu na víčkách nesvědčí..

kasparoza: to je jasné,ale doufám,že nebudu k pláči..slanost mi nesvědčí:-)

Pak ti svým dechem víčka lehce nadzvedl a pokusil se vstoupit do snů... a jak to bylo dál?
Krásná něžná erotika. Těším se na pokračování... někdy příště.

Špáďa: žena se probudila..usmála a řekla,"něco ještě napíšu":-)

Špáďa: Gentleman se nikdy neptá, jak to bylo dál. Krásná básnička, Básněnko. Píšeš jak žena, v náznacích, zpoza víček sladce přivřených, které má žena vždy po . . .

Jan Maren:píšu jako žena,protože jí jsem..usmívám se a děkuji:-)

Ze života, umím si to ještě představit :-)

Kars: bylo by smutné,kdyby sis to už nepředstavoval..:-)

Jan Maren:
Z kontextu plyne, že jsem se ptal: "Jak to bude dál...?", použiv přitom refrénu ze známého hitu Waldemara Matušky (Jó třešně zrály)... Ale máš pravdu, gentelman se neptá, gentelman vycítí a pochopí a raději nekomentuje a tiše odejde, anebo, rovněž mlčky, provede pokračování sám...

ležící spící...

enigman: Jára Cimrman..zdá se..díky za návštěvu...génie..

Na čele nápis rozmazán
v duši teď oheň plane
od úst se dere mám te rád
oči jsou plápolavé

labuť: v těch očích jsou plamínky...:-)

...přečetla jsem si tvou zprávu...vítej...jsi tu...

První smazal nápis,
zanechal svůj otisk
a ti další,nechci se ptát,
lze chápat i dotisk.

hmmmmmmmmmm-ST!