Špáďa

Tuze vám to slušelo, a to byla jenom slova!

Nádherně odlehčená věc! Šibalsky se usmívám poté, jak nejen poezie svlažovala mi duši i tělo.

Se nezdáš!

Nádherně napsané, mi-Lenko Hamletova!

...při dáváš...?
Pře je již ve mně
i já sám ve při
za slovo vem mě...
jen pozor dávej,
jsou kol i vepři...

...Tím na den harpunu prahne Dan mít...

A že já mám dva čluny,
tak lovím bez harpuny...

Přes noc potřebuje nabíječku, podobně jako my lidé, co potřebujeme milovat a milováním se nabíjet... Jemu však stačí jen ta elektřina...

Poslyš, poslyš, já už ti 'du
hledat taky Antarktidu...
Rozpustím tam všechny ledy...
až Amíci budou bledý,
že jim všude po New Yorku
v pátém patře šplouchá v horku...
...nasedají na ponorku...
...vynoří se v patře sedmým...

Jo, tvůj nášup hrátek sed' mi!

Přidal bych se k Hazentle, jenže Tě tu poslední dobou není nějak vidět, což je mi líto... Šumi, kde se touláš, na které kometě letíš, nebo v které galaxii Tě pohostili tak, že se Ti nechce zpátky k nám...?!

Nádherné vyznání... umíš jistě nejen takto krásně psát, ale i lásku dát...

Ten den mám zrovna narozeniny... nevím, co na to říci...snad jen, že jsem si dle názvu básně myslel, že v ní najdu kriiku boha Dionýze... |:-D

Nestačí lásce v nás být...
ta navíc musí žít,
by dokázala milovat.

Jen takové se vzdát!

Taky jsem byl letos u Máchy... dokonce chvíli před 1. májem... a tady jsou i odkazy na fota a videa, co se tam vlastně dělo:
http://www.litweb.cz/news.php?readmore=124

Promiň dotaz v hávu smělém:
Cos dělala před Chanelem...?
|;-)

Než řvát: „Takhle zajdu!“
Dej si sem tam zajdu
pro potěchu svého ducha!
A své konto též nech juchat…!

Než se nechat takhle smažit…,
životem se nech víc blažit!
Umřeš hladov, i když sytý
tím, jak byl tvůj život žitý.

Tuze krásně v silném zmaru
opěvuješ Valdemaru!
Nech zazpívat tu svou Múzu…!
Pookřeješ! Toť už úzus…,
letí šepot pošetile,
koš-hruď souká do košile
hebké, měkké na omak…
Seniore, věz, že tak!

Alena, Dana, Hana...
Která z nich ješrě panna?
Protože TY jsi tady,
určitěs všem odkryl vnady!

Báseň, co nádherně šumí na vlně enigmana!

O, miluju ju, limo,
kometu, chutě mok!

      (Iason?:
      U planety ten Alpu.
      Um: I z ňader, e, bere daň: Zimu!
      Ne! Mág ni teplo kol, peting. Ámen! |;-))

Zachránce holt občas dostane vynadáno, někdy i přes držku (to kdyby zachránil tchýni |;-)...

Nos a Iason:

U siluety ryté u lisu
malíře peří lam,
u krbu, Médé, mu brku
laškuj, kuj...! Juk, juk! Šal!

A ty malíři:
Lahví sniv, z vín s Ív hal!