Špáďa

vavaoko: I já.

Pevya: Potěšení na mé straně!

labuť: Tvá slova milá zase mne!

Vidíš Mirko, a byla...! Asi už halt mý kousky slovní dobře znáš... |:-)

Každý den aspoň krajíček!

Porcelán duše se ti náramně povedl!

Toužím-li nahlédnout do melounu, musím jej nejprv rozříznout, chci-li jej rozříznout, musím si vzít nůž.
Toužím-li přeříznout ženu, sluší se do ní nejprve nahlédnout, chci-li do ní nahlédnout, měl bych být nejlépe muž...

Resumé:
Důvody pro přeříznutí melounu a ženy se zpravidla různí.

Až skončí, ať začne zase jiná...
tajemnem obestřená
a touhou zahalená...
Ať Libres dál, víc siná!

Ano, přesně takhle si představuji vzdávání (se). I v jiných případech se samozřejmě vzdávej jen se ctí.

Příště se(si) možná za-ko-ko, za-ko-ktám...! |;-)

Letos jsem to s váma, děvčata, prošvih, takže:
Prodám koště, zn. pohon 4x4, turbo-WDI (witches & devils independent)

Jsi deštěm plně prosycena,
byť tělo z jizev, šrámů…
I (s)vědomí je jako žena —
když nést se chce za dámu…

V ebonitu nebo v nýtu...
...hlavně když je v dlaních citu,
co zazní i tětivou...!
To bych slyšet chtěl (s)i... Wou!

ST! Za lidi i Lidice i lidi, co chtěj zpívat Cé.

Věděl jsem, že tvá odpověď byla jinak myšlena (asi jako "Sovětskij saldat nikagda něvzdajotsja"), jen jsem si dovolil použít tu méně pravděpodobnou variantu.

Ou!!!
Žhneš a k tomu chladíš ledem!
Tak spolu termočlánek svedem!
Z rozdílu teplot dští elektřina...
Když se dva milují, není to dřina! |;-)

('Sím tě nedej na fyzika,
ten si klidně s jádrem tyká...! |;-) )

Jen málokdo se nevzdá lásce...(!)
Snad v srdci tencí maj resistenci...

Tuze vám to slušelo, a to byla jenom slova!

Nádherně odlehčená věc! Šibalsky se usmívám poté, jak nejen poezie svlažovala mi duši i tělo.

Se nezdáš!