Špáďa

Tvá žena krásně a zvláštně trne...

I bolest dovede být někdy krásná...
když srdce svírá silná láska.

...po špičkách...

Když nemusíš... nemusíš ani chtít

Poznalas místa, kde být s někým milovaným duši hladí a do výšin poetů tě povznáší...

jc senior:
Kdybych ležel na bidle,
nespadl bych ze židle...
Shodil mne z ní smích,
když jsem k tomu kých...

S osudem z medu sós...
Tím mít
nesmím sen.
Ni Fin.

Nač, Mário, po ránu
náladu mít voránu
hned na práci pomyšlením,
když si raděj v betli lením...

Při svém ranním vstávání,
ohlédni se za paní...

Představ si ji nevinně
třeba v rouše Evině...

Pokud spatříš akty v ní,
opět budeš aktivní!

Na mou čest,
klidně v šest.

Had vždycky touží po sevření...
oběti nebo sebe sama:
To prvé skýtá hrůzné drama,
však druhé vede k slastným vřením,
když stisk má nádech panoramat...

Překrásně sytý a jasný obraz!

Jak pejsek s kočičkou myli podlahu...

Nový již silný zdráv,
modrá se jako páv.

E.T.Jane:
Dík za malou stopečku
na mým kopci písečku...

Kam všude as už vnik
v tvých verších varhaník...?

Máš skvostný archiv nálad, smutků, citů, vzpomínek a tím pádem i radostí...

A než přijde Zákon, je dobré se ožrat jak zákon káže...
a SEN se pak o to dřív časem stane skutečností...
a skutečnost začne opět chutnat jako sen...
Věz, že paní L. přichází stále, ale jen k tomu, kdo má srdce i mysl připravenu.

kryndy:
Já svým dotazem samosebou jen žertoval, cos určitě poznala, ale přesto obdivně smekám za tu skvělou, vyčerpávající a ještě k tomu vtipnou odpověď!

S Múzou má život říz...
 

Jo v Ráji, tam byl totáč,
kdo zhřešil, dostal kartáč...
A za totáče víza...
...že by o byla schíza?

Asi si zleju hlavu
a nebo raděj hrdlo,
než pokyvovat v davu
jak vypatlaný trdlo...