Špáďa

básněnka:
Mažoretka jako kvítko,
pevné boky, hebké lýtko...
půjčila mi žouželítko.
A vůbec to špatné není... (!)
s mažoretkou žouželení...

Mít tvou zkušenost, barde, rozuměl bych jim jistě mnohem víc...

Mažoretky odhodily kužele,
na peróně chvíli budou žouželet...
až pojedou dalším vlakem nazpátek,
hlavy schovaj do huňatých sluchátek.

Snažme se každý žít tak, aby to naše jméno mohlo být vždy vysloveno bez pachutě...!!!

Byli jste všichni skvělí a ty navíc a-, a-, a- alespoň amatérsky absolutně adaptivní, andělsky adresná, aktivně agilní a ambiciózní, akrobaticky akční, akusticky akceptovatelná, argumentačně aromatická, artikulačně a akusticky atraktivní... a-, a-, a-...a prostě... akorát.
Aplaus atmosférou.
Absolutorium.

...a přijde jaro... a s ním pan.jara
zasinky do srdcí toužebně fárá...

Stenograf stisk' ženské tělo...
zaznamenal jak se chvělo,
jak šly vzdechy... po nich steny...

dál už žádný záznam není...

Z pohledu r(h)eologa
pro vztahy bez tenze
chybí nám pána boga
snad pátá dimenze.

(Išukymšenešmykuši
prý slonovi ušmik uši.)

A, hele! Dr.! Pod duchnou on chud! Do prdele! Ha!

Zima mizí…
Voní mízy…
Větvím břízy
bude easy.

Modro se zas tetelí!
Přišlo z 'Ria veselí!

Bojuj, vždyť dobře víš:
Čas rány zacelí;
zas nové vydržíš
údery ocelí.

Jestli je přežiješ,
opět tě posílí,
pak třeba tvrdá pěst
zdá se být motýlí…

Kdyby jen stehna… ta se jen třasou,
ale co srdce, co dělá s masou
zbylýho těla?
Dá duši ochutnat, že žít — věc skvělá!

Za pohyblivý pruhy
a Vydří láteření
a na rybních kruhy,
v peřejích za zčeření...

Jako by tam vše bylo,
co Šumavu tvou mi přikrášlilo...

{|:-D}

Objeli jste celý svět,
už nebude šedivět.
Když ho protne lásky rým,
hned se stává barevným.

Oči mám znavené,
měl bych jít spat...
"...když... pohnu miláčkem...",
četl jsem snad...

Bábě dá, Mravenčan. Načne v armádě báb.

Roztomilá říkanka... |:-)

Obsahem nejmíň haiku!

Dodatečně vše nejelpší k narozeninám.