Špáďa

Krásně cestuješ... ať již do (vý)letních vzpomínek nebo jen do knih...

Tvé noční výlety do světa poezie ti mnozí jistě závidí...

To byly pro mne i jistě pro maminku jedny z nejhezčích intimních chvil, na které se ani po více než čtvrtstoletí nezapomíná...

A dnes se již jistě rodí ta, jíž jaro uvítáš napřesrok...!

O, hej, abych hasil, Markéto. Po té kramli sah'. Chyba jeho.

Kapka:
Neměj obav, jak čas letí,
před chvílí jsem už zul třetí... |;-D)

O, hej! Abych hasil, Markéto, po té kramli sah'. Chyba jeho.

Markéta z Valois:
Třetí díl už je hotov, takže se nech překvapit...!
Objeví se tu možná už pozítří či popozítří...

severanka:
Své boty při návratu domů při zasouvání do botníku zásadně nepřepočítávám... někdy mi totiž odpadnou již na schodech... Horší je to ráno...

básněnka: ...pokračování bude...

zenge: Jen dočkej...

Však se jistě neurazíš,
když ti do tvých dlaní-tlap
podá ruku s přáním zdraví
taky vobčas ňákej chlap... |:-)

Předposlední sloka skýtá tuze zajímavý postřeh!

Politika nás žere i sžírá
a z obsahu tvé básně mrazí...
To snad jistě pro to, abychom nevychladli v boji za...
...poetičtější svět.

Asis tence píseň pěla...
málem ke mně nedozněla...!
Asistence by se šikla,
zasadil bych zrnek víc...
Kdyby se Dé-eN-Á spikla,
neměla bys též však nic... {)-:|}

Mul, kočko, k čoklum
si vlez'... a zel. — Vis!

Ukrut si, ETA, ateistu, rku!

E, nať seř, křesťane!

O chápu, koho bych objal, vílo! Mohamedu lbí, bludem a homolí vlaj! Bo chyb, o, ho, kupa, cho!

— Málo volám?
— Ozev sis vez, o!
— Píšu, posílám, má Líso, pu.., šíp.

Ívo, lopot ztopoloví,
míč barvy věty tě vyvrabčím.
Ívo, nať čeř — břečťanoví.
Mísu menu nemusím.

Tady jsem si ale svéprávně zgust!

Krásná generační!
A klavír?
Po tónech stále lační.

Smekám, toť skvělé zkratky!
Hledět je nutno s vírou vpřed,
spíš smířlivě pak zpátky.