Špáďa

Ívo, lopot ztopoloví,
míč barvy věty tě vyvrabčím.
Ívo, nať čeř — břečťanoví.
Mísu menu nemusím.

Tady jsem si ale svéprávně zgust!

Krásná generační!
A klavír?
Po tónech stále lační.

Smekám, toť skvělé zkratky!
Hledět je nutno s vírou vpřed,
spíš smířlivě pak zpátky.

U mne by tvé zpracování obstálo na výbornou i v rámci maturitní písemky na téma popis práce malíře. (Jen nevím, jestli bych pak neměl problémy na vyšších místech, že nebyl dodržen rigidně zavedený styl... |;-)

Mám já ještě někde v šuplíčku ty své kamenky? Za pár let možná budu vyhledávat jiný typ důlku, než po kterém toužím dosud...!

Joch, roch!
Prostor tvořený dimenzí lásky zatím asi nikdo topologicky nepopsal, byť už jej vědecky studovalo spousta filozofů. Každý si holt zatím musí cestičky do příslušných dimenzí svého vytouženého protějšku najít sám.

Sic visíš ve vzduchoprázdnu,
o to však víc poezie...!
Tak básnířka šaty bláznů
srdcem svým básníkům myje!

Ach ty (bo)lesti...! Ale básničky po nich zůstávají nejmíň tak skvělé jako po radostech!

Někdy nelze zaslepit otvor v srdci ani tím největším flastrem. Jen díry v hlavě lze zakrýt kloboukem.

Maestro musel být potěšen!

Třeba to jde i tam...

SToprocentní erotika! A velký ST, hlavně za toho embryouška |:-D)
Tvé ŘEČI PRO KÁží opravdě mnoho a stačí jen pár slov!

náramně ustrojené verše

Se nediv, když své básně oblékáš do císařových nových šatů a ještě s nima vycestuješ z modré země do hnědo-béžové bez diplomatického krytí... :-D))
Vždyť dobře víš, jak slova umí zažehnout!
Nejen lásku, ale i stavy z jiných konců duševna...

Siorak:
Mezi raky...

Elisha: E.T.Jane: jc senior: Květka Š.: Hazentla: kvítek: krizekkk: vavaoko: jantar: labuť: nejsembásník: básněnka:
Díky za povzbudivě veselé odezvy!

Maceška:
Tak vidíš, že jsem si ji dělal, ovšem ne z vás... Z Dana, Kurta a rodu d’Or.

Lahev sunaru
                v uranu. Své hal.
Lid algoritmem ti rog ladil.

Medokódem
čarovým Yvo rač...

...si pozvat kombajn na pavlač...

Merlin jest jeho kombajnerem,
píchne ti ouška pod eterem.
Snad mu tvé kódy na zápěstí,
přinesou jednou velký štěstí...

(Pokud však z tvého algoritmu
vyvede kombajn mírně z rytmu,
nad ušima vlas ufiká,
složíš jen jehlan Rubika.)

s.e.n:
Ještě jako malému klukovi mi v Horníčkových Hovorech-H učarovala klasická račí věta: "Kobyla má malý bok." A na vojně, za dlouhých za večerů, jsem nejen vzpomínal na milou, a skládal jí verše, ale začal i zkoušet tvorbu vlastních palindromů. A dodnes mě to nepustilo...

Maceška:
Vítej, dámo, v račím klubu,
nezkřiv si však přitom... ústa,
páč špul retů moh’ by... vadit,
tváře se, že chceš snad... vnadit...!
{:-D)}

A kdybys Maceško viděla, co mně už vyšlo kravin (a taky sprosťáren), ale dávám sem jen ty snad kvalitnější (voloviny i sprosťárničky)...