Špáďa

Tlumit bubny kytarou?
Pěj radš píseň prastarou,
že kdo rovně dosud jde,
ten tě srovná, osude!

Přiletí zas a nebo jinej, jen ptákům nestříhej křídla, nemohli by létat...

Hmmm, pro mě i skvělá inspirace k slovohraní, nebudu tentokrát ráčkovat, ale koktat:

Vol slova! Nemámena vol slov!
I sic… i pomalu je vykoktám: „Matko, kývej u lam opicí si!“
Matko, ko-ko-koktám:
Matko! Kok tam!

Mám žito totiž, mám!
Úkol: Opici v noku, konvici po loku!

Tu on sáh' zhasnout...
(Medobodem!)
Tu on u sazenic: „Chci nezasunout…“
Tu on usazen: „Ne! Zasunout…“

Zela: Zalesněn sel, a zalez.
Ela ale
        sela za les.

Zdá se mi, že víno z láce
při psaní jsi pil!
Ovšem...
informaci z anotace
skvěles naplnil...!
Fakt jsem čtením notně zmaten
(Jak mat dámou — skončen patem).

Verše zvláštně kostrbaté!
(Neměls sázet jenom na thé!
Měl sis nalejt také víno...!
Víc by bylo vybarvíno...)

Vzkaz žonglérům se štěstím:
"Šetřte s tím!"

Pokud je PC tvým pracovním nástrojem, mohl i nemusel by ten exitus být příjemnou záležitostí. Vše je relativní.

Zatmění?
To už bylo před měsícem...
Viděl jsem jej váben sýcem...

(Bo se tmělo jinde?
Propána kvinde!)

Škoda, žes tu soutěž "nestich"!
(Příště si líp nalaď předstih!)
Ale hlavně, žes nám neztich',
dodatečně nejeden stich
nám's tu nechal nejen pro smích. (Malše bez falše)

Přijď zas!

Cítím tu sílu prožitků a pocitů z nich... plasticky vystřižených

Na vránu narván
dul blud,
dal chlad.

Uhl. Mlhu
lákal z plachet sok. O, po kostech Alp. Zlákal,
uhl. (Lhu.)
Viděn, tuhl hutně, div
kolaboval. S odvahou ohav doslav: Oba lok.

I potmě den hnědem topí,
au, kávy dá. Mraziví z armády vákua
nevítají, s uměním kantát stát na kmíně musí jatí ven!

Necudně usínám bez fíků
u ženy oděné Evou,
prsty své u jejích knoflíků,
u sebe její levou...

Říjná kočka, březí jelen...
v divném to žijeme světě.
Když nasadím dioptrie,
ve všech, koukám, ďábel ryje...

Devět teček ještě zbylo,
jsou však zcela netečné...,
že protýkaj' z veršů dílo,
nemohou být krovečné.

Všem velké díky za reakce!

Máš úžasnou schopnost vhledět se očima básníka-humoristy snad do všeho!

Zažeň smutky! —
Do hospůdky!

Jen ženám?
A co nám? (Má noc...a...)

Manéž nej — jen ženám!
Kup mužům puk!

Staré čtvrti
osud drtí.

Smyje vinu obsah měšce?
Někdy lehce, jindy těžce...
či nemůže nebo nechce.

Zvláštní a tuze krásný způsob synergie...