Špáďa

» registrace: 29.11.2011
» 66, muž, Praha
» děl: 260
» komentářů: 7119 / 3975
Komentáře uživatele :
17.12.2011 - 20:57
Jak to, že NIC?
Upřímnou radost, že dává, anebo škodolibou, že oslepuje.
17.12.2011 - 20:41
Obuti přišli, hořet šli bosí...
15.12.2011 - 01:27
Z názvu první povídky bych odstranil poslední slovo, prozrazuje totiž pointu.

Pár věcí z té druhé povídky je mi moc dobře povědomých. |;-)
14.12.2011 - 14:49
Řízení těla občas přebírá jiný orgán... |;-)
14.12.2011 - 14:47
Zachutnala
13.12.2011 - 03:04
To Siorak: Pšouk 69
nezná jenom nevěd
13.12.2011 - 02:44
Máš pěkný kus krásného srdce na www.libres.cz. A všichni můžou ochutnat. Není to úžasný?!
13.12.2011 - 02:40
Tvých křídel van až do vesmíru
zadul si z axiomů…

Kéž zpět by dovez‘ míru,
rozsev ji do všech domů
vybudoval ves míru
a města naděje;

nám usadil se v duších,
vyhnal z nich závěje,
ať jim to krásně sluší
a navzájem jsou vřelé…

ať k sobě nejsme hluší
a milujem‘ se cele
a poznáme i cit,
jakéže hmotě dávat
a kterou ochočit.
13.12.2011 - 01:42
— A poté zlatá v šedu budeš vát. A lze to? (Pa.)
— Ano, ano, lká. (Má klona. Ona.)
— I civ!, stín letí, div ze zlata šílí šat, a lze zviditelnit svící.

— A po té, zlatý, v šedu budeš výt. A lze to? (Pa.)
— Nestrachuj se, nesu sen es! Juch! Art-sen!
    Na lpění mám v mamině plán.
    Cho, já za hobla ti vítal Boha, zajoch.
12.12.2011 - 23:23
 
Aj machru durchám já
              o té z lůn, syt sil Tebe, betlisty snů. Lze to?
12.12.2011 - 23:04
Melancholie Tvých slov se ve mně proměnila na (ú)klid v duši. A to je vskutku nádherný pocit. Díky Ti, básnířko.
06.12.2011 - 15:16
Nálada nehostinná —
jediná stránka stinná
Tvých veršů pochmurných.
A já to vím:
            V dalších zas zazní smích!
06.12.2011 - 15:11
Těším se na další proměny a veřejné zprávy z Tvých soukromých válek!
06.12.2011 - 15:07
Někteří k rozumu nepřijdou nikdy, jiní aspoň tehdy, dojde-li na ně...
06.12.2011 - 15:02
Což teprv, až přijde snění!
Kde ucítím vytržení?
01.12.2011 - 01:15
jc senior:
     ...a kterou jsem čet' šeptem
     a s dechem zatajeným.
     Než život za smrt směním,
     jen hlesnu: Mne jí nechte...
01.12.2011 - 01:02
Tos musel být též náramně pras-in, po takovým tlamopádu
30.11.2011 - 00:46
Zpívej nám tu v modré, barde,
každá ráda přijme garde!
Umně nás tu slovy hřej,
všem zaháněj beznaděj
30.11.2011 - 00:27
…já taky. A pak roztál v polojaru…

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku