Špáďa

Kdo jen ti potmě šili
ze slov svých vestu,
snad byli potměšilí...:

Mydlili cestu, házeli klacky,
kopali jámy, lámali packy...
Rozhodli, koho skolí
vtažením do soukolí...

Krásněs nás zasypal,
zatímco kdekdo spal,
sněžením od Krumlova...
A zítra prosím znova...!

zenge:

Jó, v případě alkoholu,
znám skupenství o hlaholu...
Také někdy, jářku,
o žalu a nářku... :-(

zelená víla:

To už jsem někdy hóódně dávno preventivně řešil. Posílám link:

http://vladaspada.sweb.cz/POEZIE/LEGRACKY/RUZNE/z-ceho-me-jima-h
ruza.htm

Včera večer u stanice
jedné městské linky
litoval jsem převelice,
že jsem neměl plínky.

Představte si: Hned vedle mě
tuze kdosi zařval...
Ryk směrem na dětské plémě...
Já myslel, že pardál!

Za čerta a Mikuláše
převlékli se kluci...,
že neumím úlek snášet,
kapičku jsem ucink'...

severanka:

Občas zdýmen nabídnu se...
Tak zkus hádat, tipnout kdo jsem!
Třikrát klepnu na svůj kšilt...
Pan Tau, nebo Copperfield?

vavaoko:
Jsem rád, barde!

Jsi náročná, no ale jestli je mladej, tak by měl zvládnout i víc než jen pár nocí... ;-) A srdcem být u tebe pořád!

Mnohdy je lépe utéct tělem,
však duší zůstat, byť jen napůl...

Escape i mozkem ve stavu bdělém —
ten možný není. Zkrouhni ten kalkul!

zelená víla:
Ne, ne, je nutné se občas na chvíli vypařit, zvyšuje to další apetit. Oboustranně.

Rád bych vstříc tvým slovům vyšel.
K setrvání svádí.
Nerad bych však potom slyšel:
"Dost už bylo Špádi!"

Saxána:
Víš, že radš ten fotbal hraju?
(Pivo dám si zato po něm...)
U telky já nerad zraju.
Nechci být konzumu koněm.
Volnost vidím v pohybu,
kdy se zbavím záhybů...

Dota Slunská:
No dyť víš, jak rád si hraju se slovy...!
Od písmenek až po smysl nejen slov samých,
ale i vět z nich poskládaných...

Dík za ohlas. I tebe jsem tu rád viděl.

enigman:
Pozor, neplést skupenství se skupinou, vodním jen ve dvou... ;-) A díky, že ses stavil.

Siorak:
Budu se snažit
dál veršem blažit.
Co stihnu nažít,
proměnit v pažit.

Kapka:
V páru zpátky na zem?
Radši ne. Já radši sám.
Trojka?! Nejsem blázen!
Vždy jen s jednou si mlsám.

Krásná báseň!
Jen ale pozor, slov není třeba více jen do času, poté je nutné je neustále opakovat, či prokazovat jejich platnost činy, jinak žena přestane jim věřit.
(Potvrzeno více než 30letou vlastní praxí. ;-))

Maloval hlavolam,
masařku k řasám,
maturoval v lavoru tam,
má kurku k rukám.

- - - - -

Ve dne se oddáváš snění a v nocí bdíš...
Takhle tu kytici s duhou nechytíš!

krizekkk:
Dýmit či nedýmit? — Pravidelně, ale s mírou!

Moc pěkný, hřejivý a optimistický závěr!

Správně na to jdeš.
Časem ji jistě vyženeš...
Nejprve od stolu a později možná i ....
Přeci s ní nebudeš věčně kamarádit!