Špáďa

Buď silná a statečná...

Tohle by měly otisknout všechny solidní plátky!

namlouvání per partes

Jednu dlaň dám na tvou líc,
druhou zkreslím pár tvých skic...
však ucho hned na hruď, sic!
Tam je srdce slyšet víc...!

Aniž to snad tuším,
zjihla duše moje
a k svým zenge-uším
nech dout do hoboje.

Tak už vstávej,
život tolik nesuď
a chyť se mě za ruce!
Tak už nesmuť,
snům se odevzdávej...
Za chvíli jsou vánoce.

A piš, ať se netrápíš!
Jde ti to moc dobře!

Byť nejsem z baletu,
hladím tě za letu,
když sněžíš bílé vločky,
co sypeš na vánočky.

Vílo, jsi studna...

Stud na dně?
Ne, na studni.
Na studně?
Na studni. A nenastudni!

zelená víla:
Á, víla zalívá!
Tož díky!

K popřemýšlení i teď, v hlubokém popůlnocí...

Elegancí líc na gelé
E, let s opem z mé postele... :-)

Ha! Tak tady bych Kajutu nepoznal. Použil jiný styl než svůj obvyklý (asi jako já když nepíšu v palindromu, to mě taky málokdo pozná ;-))

Jenže jak mu teď dát tip?

Jsi motýlice, co hojí líce.
(Na parapetu duté párá pán.)

To jó, inspirátor se musí taky ocenit!

Umíš rozezpívat i květiny..., poté, co je slovy pohladíš.

Na siluety žen, o nichž básním, a na úvratě Slunce. Jeden přijde před vánoci...

Báseň krásně rozpustilá...!

Milovaná žena. Okoukaná a přasto pokaždé jiná! Platón s Herakleitem měli pravdu: Dvakráte nevstoupíš do jedné řeky, aneb Pantha rei!

Krásně bolíš... snad ale jen v té básni.

Čtrnáct zastavení jara jsi mohl rozvrhnout do jiného básnického útvaru, nejlépe 14řádkového; nemůžu si teď ale zrovna vzpomenout, jak se jmenuje, ovšem třeba takový JC ti jistě napoví :-))

Jo, ale já tam nenašel parafrázi svých oblíbených reklam na auta, zubní pasty a rozmrazovače prdů! ;-(

No vlastně neva, ty lahváče v Arše o kus dál mně to plně vynahradily.

básněnka:
Einstein řekl, že až vymřou včely, zbývají lidstvu 4 roky (než pojde hlady neb jiný hmyz asi opýlit vše nestačí)...
V tomto kontextu nutno chápat můj komentář...