Špáďa

Dnes se dá půjčovat snad všechno.
Jen láska zaplaťpánbůh ne.

Veselé to pění, když nejen v krčmě vesele to pění.

Díky za tvý obrazy...

Mimo jiné pověděly, kdo svobody to vrazi!

— Já??? Ty???
— Dráty!!!
— Ale vždyť je kladou lidi...!!!
— Tak jen přeci: Já, ty,
    motáme-li dráty...

A ta vata!
A tato? Ta natotata!

Taji plněn lpi jat.
Ta vata, vot, to vata vat!

Ne()voly vyloven!
Kapře! Duší, víš, udeř pak!

Od Tokia po Rio
rok jsem volal: Mario!
Dneska ale zajásám:
Mario nás volá sám!

Mario, díky za milé přání a v novém roce hlavně:

    Pevný zdraví, pohodu,
    a máš-li mlýn na vodu,
    pak vydatné shůry srážky
    a hodně sil na přek(p)ážky... ;-)

Rulička plná, lásko, min,
zuby ji stisknu... hned jich míň.
Bude mne nutit hlad kousat?
Budu tvou kaši hladkou sát!
(Občas hraju pantomimu
jak překonat zubní minu... ;-)

To máš cestou z hospody v nohou alkohol a v mozku zcela čisto? Nebo boty?

Nevím, zda jsou mistři tací,
co ti do snů navigaci
klidně vmontujou...
Těm, co v našich touhách rejdí,
říká se dnes nově... ŠMEJDI.
Kéž do kelu jdou!

Když nám život rozdá krutých tisícero ran,
myšlenky se rozutíkaj do světovejch stran...
Nejdou zavřít do sudu.
Stejně, jak daň z osudu.

Zahořela láskou zcela,
až vám z toho roztála!
Co jen z toho dívča měla?
Život. Když se nebála...

Skoncuj s těmi úvahami,
výmluvy své zkrať...!
Zajeď raděj na Bahamy
a s Múzou se vrať!

I tobě, labutinko, pohodovku nejen přes vánoce...

Krásněs vyzpívala své otevření všemu, co má snad přijít a je tebou bezobavně očekáváno...!

Díiky, kapičko,

i Tobě ve dnech všedních
lásku nevšední...
ať maj' tě rádi zbední
i my, ti nezbední! |;-)

Když Měsíc s Lunou podaj si ruce...
sotva již dojde na poluce ;-)

Doteky konečky prstů —
dlaněmi pokud pokračují —
až luna trochu přivře oči,
do sebe šťastné duše vplují.

málo vaz mel i bom
mátí viř poh merdom
lad je dán i my ba
lybe duš v já ryba

Ještě jednou tu jsem a teprve teď si uvědomuji, co všechno může padat z nebe! Prší-li láska, je nutno otevřít víc než náruč. Srdce! A po dešti se hned neotírat. A nebo vlastně ano, ale o tu lásku. ;-)

Ochutnej ty šípky, nejlepší jsou čerstvě přemrzlé, na jazyku ucítíš svěží dech šípkového džemu a la natura...
Kéž takový svěží poznáš i příští rok...

Já vím, že v téhle básni neměl, leč mě napadla tahle varianta, kterou na mne život valí mnohem častěji...
Tož dobře, nahraď si "I" spojkou "ale"...