Špáďa

Krása, co bere dech,
krása, až nemám slov,
krása hebčí než lásky mech,
krása co volá: Mým snem plov!

Vítej... a přivíjej se k básním (či ony ať se vinou k Tobě)...

Nevyčerpatelné téma...!

Botanický slovník v akrostichu k poctě paní zimě, k odemykání jara, s tužbami po létu a s myšlenkami i na podzim.

Zima nám opět hází klacky pod nohy i kola!
Díky za úsměvy...

Roztomilé. Snad z tvého Večerníčka-Raníčka pro dospělé.

Malinko dolaď rytmus a bude to stále moc pěkná báseň, ale pak i píseň.

Usál klasu,
mezka, pak zem,
jetel mletej,
jetel korporací i cár prokletej...

Je, nečel vsedě svlečenej!
E, sem tam maťme se.

Moc pěkné vyznání, po drobném doladění rytmu druhé sloky to bude přímo milostná píseň!

Popotáhni za mašli,
už ji rozpusť vlasy...
Že jste spolu v luka šli,
užij její krásy!

Nevymaž ji. Ani omylem!

Až mu kámen z hlavy
sklouzne ve střevíc,
poznáš, zda je pravý,
zda se vetře víc.

Po zádech piš jí dál sonet,
za to ti bude vonět.

"Další zuby, dosud v dásních" mělo být...

Dobrá rada slepici,
jak být nejen v kondici:

Nechceš-li boj rozpoutat,
cti jednoho kohouta.
Když s ním nejsi na štíru,
dostaneš kus papíru,
že máš díru na míru.

Papír zvaný certifikát.
Nebudou ti hrdlo fikat.

Originální a povedené.
P.S.: Možná spíš Neúprosný...

I ty jedna vloudilko...!
Možná ho chyť za tílko! :-)

Raději mizeru než býti na "zeru"?

Chybí "ani"
i v mý dlani.

Ti, co hledaj k hříchům klíče,
nebývají v myslích trudní,
ukájejí svoje chtíče
ve sklepech či patrech půdních.