Prostřeno

JARO

Vlahý vánek
v záclonách
zahnal spánek
k duši sáh
zpěvem ptačím
v zahradách
v květináčích
zavonělo
na dosah
Slunce mělo jaro
na řasách...

***

LÉTO

V rákosí slípka zakřičí
třpytí se vodní hladina
od lesa voní jehličí
polož mi hlavu do klína

Ohýnek zvolna dohoří
krásně se ve dvou usíná
do hvězdné tmy se ponoří
horkem znavená krajina

Až přijde jitřní svítání
vítáme slunce nad hlavou
dáme si v trávě snídani
pak poputujem dálavou

Volnosti, létu jdeme vstříc
dokuď máme tu toulavou
až do podzimních plískanic
s kamarády a s kytarou

prostřeno máme bez hranic

***

PODZIM

Větve, pár listů zbývá
slunce bledě usíná
na zemi barva zlatá
v teď uplakaném kraji

V noci stříbro měsíce
rozsvěcuje ulice
k podzimu kraj když chvátá
v mlze své kouzlo tají

Pod kopyty stád koní
tráva si ještě voní
v syrovou jen se mění
závan rybníků

Pohlédnu naposledy
jak barvy země zbledly
před zimou stejně není
možnost úniku

***

ZIMA

Umlkl už pramen
nebublá jediný
do peřin stlala zem
ztichly i dědiny

Stopy u zádveří
vločky nad krajinou
nikdo neuvěří
lásce pro jedinou...

***