Špáďa

Tyhle songy z vagónky
chutnaj víc jak bobbónky!

Moc krásné uspávanky do letních snů o zimních nocích...

Než vylezu si na pryčnu,
zřím dílo přímo mordovní...
Příště prý píchnou šlechtičnu...
No uvidím, zda modro v ní...

Guanti Rosi (a možná i mnozí jiní):

Po návštěvě ve slovníku
dojem z básně změněn v mžiku!
Máš co činit s travičkou,
co na to jde s travičkou:

S milým se prv poměje,
pak nabídne z oměje!
Za to, že k ní v lože vnikl,
podá nektar z mordovníku... |;-)

Mordovník neb šalamounek —
sahej mu jen na šlahounek!
Chceš-li čéče dál zdráv žít,
nektar z květů nesmíš pít!

http://www.darius.cz/archeus/BB_O.html

Kdos štístko upek
pro jeho pupek...
Rozkvetlo líčko...
Hup! na srdíčko...

Zahrady v nás... kvetoucí versus zaplevelené

Dál ti fandím...!

...letí v hejnu srdcí-ptáků
s touhou, ale bez padáku...

...letí, kam až nedohlídla,
tak si někdy spálí křídla...

...a když potká poetu,
vykolejí za letu...

Díky Jiří, žes to zmáknul i za mě... |;-)
Podobně koncipovaný průřez různými životními "poprvé" (tak trochu podle písničky Václava Neckáře) jsem plánoval dát do občasníku na Litweb taky, leč zůstalo tentokráte jen u prvotního nápadu. Jednak nezbýval čas a ani rozvinutí nápadu se neráčilo ke mně dostaviti, když já nemohl k němu...
Tož ještě jednou dík za splnění nesoutěžního úkolu...

Povídám jí: „Zahni, Zdeni!“
Prudce cukla volantem,
skončili jsme zahnízděni
ve veřejích pod pantem.

Žlutý Anděl než zazvoní,
kde že je ta stodola,
za vraty že seno voní…
Řekněte, kdo odolá?!

Milá Zdeni bez prodlení
popadla mne za hřídel,
povolila zahnízdění
bez fraku i bez křídel…

Ohni se, ohni můj, když do tě zaduju.
Ty budeš vepředu a já jen vzadu. Ju?

Ohni se, ohni, jen, plachty jsem napla, nu
pronikni do srdce, ať láskou zaplanu!

Ohni se, ohni, zas, kouzlem tě opředu,
teď budeš ohon můj, já půjdu popředu.

Ze života tvrdá soda...

Až budeš sbírat klestí, co dá les ti,
vzpomeň, i to kdys bylo ratolestí...

Nejdřív sedlo, potom stouplo
z něj pár bublin do hrdla,
tělo v chůzi se až zhouplo,
mysl ještě neztvrdla...

Naopak! Vyzývá k řeči,
tanci, zpěvu, hlaholu...
Chmury zháší... Konec křečím...
Příště pijem pospolu!

Spásli modř a možná jsou i tou modří spaseni...

Ať jste spolu šťastni nejen příští ráno, příští týden, měsíc, rok, pětiletku, ... celý život, ale po vás i všichni ti, co vzejdou z vás a vaší lásky...

Bravurní směs. Od pobavení, přes úsměvné zamyšlení až po vážné memento. S odkazem na moudro závěrem.

Zdá se mi, jak houstnu v Houstonu...,
přitom jenom tloustnu, tloustnu...
Že by za to moh ten toust... Nu?

Rytmus svíce v tahu smyčce.
Možná slinu na osmičce...
S virtuozitou v jitru rozvitou.

Ještěže jsem ateista a téměř bezvěrec...