TY VĚŘÍŠ VE MĚ A JÁ V TEBE

ONA:
Rozličná soukolí skrytá v mlýně
vítají skřípotem svítání.
Z nasáklé suknice na mělčině
vyždímám díl vody do dlaní.
Nikdo mi násilím nebrání,
ani ten divý proud, který zebe,
zašeptat v polibcích do skrání -
Ty věříš ve mě a já v Tebe.

ON:
Chabému ohništi na písčině
skončilo potřebné poslání.
Zbavilo hedvábí dobročinně
vlhkosti z jitřního šplouchání.
Malík se v popelu prohání,
hýždě Ti malbami rozkolébe.
Připíšu touž barvou havraní -
Ty věříš ve mě a já v Tebe.

ONA:
Cosi se událo ve výšině,
počalo plačtivé rojení.
Před deštěm skryju Tvé vlasy v klíně,
schoulená k mužnému rameni.
Dnešní den pramálo pozmění,
zas na šatech mám snad půl Labe.
Trvá i osudné souznění,
kdy Ty věříš ve mě a já v Tebe.

ON:
Jsme si už navzájem přečtení.
A jak je teď nade mnou Bůh i nebe,
s jistotou dosvědčím tvrzení,
že Ty věříš ve mě a já v Tebe!