Špáďa

Leč u balzámu, Múzo!,
rorýs Ela bdící dbale
sýr o rozum umázl a bučel.
___

Příčina s následkem, byť obsahově neplodným, leč úsměvným, po 38 letech.

Sumci supééér! A pobavilo vše.

Stopy tvých básní
tiskaj se v modro,
které tak krásní.
Radost, žal, dobro…

Bastet:
Pravdu díš. Pohltí. Anebo se nepřibližovat. Ale jde to vůbec?

O, tes, a zase( )to!
Úroda nádorů
U sila na lisu
nárok a na korán

Tak pudy vydupkat…

Uprchlice, necil chrpu!
O, nešvar, běženče, leč nežebravše, no…

Retka rachtaj, jat charakter,
šustící cit suš!

Zaseli jsme jim tam peklo
a včíl na nás klopú,
k tomu nám sem couraj teplo
z rovníkových tropů.

Chtěla sdělit zajímavost,
obdařit nás světa slastmi,
nechtěně (snad) pomluvila,
odhalila blbost vlastní.

Nemohu zde nahlas říci,
čeho všeho mám se stříci,
by mě láska nehltila...
Letní noc by na mě plila.
Navíc nemám pod čepicí.

Moudrý a zkušený kousek
položilas nám na ubrousek.

Moc pěkné, byť o bolesti,
když si srdce cestu klestí.
Pro tvé nové a opět šťastné zítřky.

Výňatek z osobní zveršované milostné korespondence.

Dýchl na mne tebou zveršovaný strach.

Opravdu perfektně zveršované v náročném tří- až pětislabičném rytmu. Nejspíš i text písně. A ne vůbec špatný, byť na "tuctové" téma.

Železo se musí kout,
dokud žhavé jest.
Touhu nechat planět žhnout --
ukáže ti pěst!

Měsíc s drsným povrchem
pro tvé hvězdy je jak šém!

¡ecdrs ez A!

Jiří, opravdu zážitek k nezaplacení!

Poslal bych ti třicet zlatých
za ty verše stříbrné,
jen nevím, kam bych je zapích'…
Snad na účet? Tam? Brrr, ne!

Kam jen vložit zlatých třicet
za tvá slova stříbrná?
Nenajde se, kdo by vyčet',
pokud půjdou do Brna!

Odysseus s U.eS. s y, do
je k Heleně nelehkej…
Inzerát? I pššš! Špitá: Rezni!
Ověř dřevo!

Nevím, kdo teď lásce učí…
Já bral nejprv do náručí. ;-)
Byv jen slávem, a ne Diem,
řídil jsem se Ovidiem.

Vařila myška kašičku
na Tomově rendlíčku...
Tom ji honí, to se ví,
myšata jsou hladový >:D