Špáďa

Pěkný v tom děláš mi guláš.

Koukej se po hvězdách!

(Nikoli popu,
na ty jen sedá prach,
jak tuze slopú.)

Ze srdce vyjmou strach
snad silou misantropů.

Miluju ho. Proto prakticky moc nevyužívám obchvatní čtyřproudovku a vždy, když mám cestu kolem Písku, snažím se vyšetřit aspoň hodinku a projít se po něm a po nábřežích pod ním tekoucí Otavy.
Ta ho příliš nenahlodá, ale spíše zotaví. A on moji duši.

Díky Ti za milou připomínku, že bych se měl zas někdy v Písku stavit.

Na komentáře k rybí problematice tu jsou povolanější...
K duším si netroufnu dodávat nic.
K tvé básni: Hladí a přitom nás vede k zamyšlení více něž hlubokým...

Inovace jsou v déletrvajících vztazích mezi partnery vždy vítaným artiklem, zdá se, že o tom víš své... :-)

"...zvítězí jen ti co se neřídí slovem ber..."

Láska však dle mne nezná vítězů, nejlepší je vždy něco jako plichta či současné vítězství obou stran, pochopil-li jsem tě dobře...

Mé sny jsou neprodejné, a nejsou ani k půjčování. Ale občas je zadarmo vyprávím...

Tuhle asi neznáš:
https://www.youtube.com/watch?v=RH98HI890LM

Já taju až při 37 nad nulou ... :-)

Zajímavě namícháno!

Doporučuji při pivní léčbě zásadně piva vhodně kombinovat, ostatně moje poslední dílo zde na Libresu je právě o tom!

Sedla mi a naladila mě moc příjemně, nostalgicky, a zároveň tak trochu i do tý zimy, co přijde.

Načpak nervy plné shonu?
Objednej pět kamionů!
Život se ti obrátí...
(Možná se už nevrátí. :-)

Prosluněná vůní písků a skal

Dýchla na mne síla tvého verše, aby mne i prosytila výzvou k zamyšlení nejhlubšímu, o smyslu lidského bytí...
Angažovaná poezie, vpřed!
Výborně Loto!

Matu tam.
Sen dnes
sed kdes,
nakukán.
Neb oben,
na kukaň.

Zapomněly smyčec?

Černobílá krása
pannám srdce drásá
nespoutale lidsky,
entuziasticky

Milý zenge, dovol mně, abych tě také chlapsky objal kolem ramen, byť vánoce ještě daleko. Za tvé hluboce lidské verše.

Fatipe-ó-zní

Znakoplavka ploutvonohá
klín ti nedá, má v něm Boha.
:-)