pra-starosti odplavené

aquarium samoty duševní pomalochodkyně...

» autor: Kajuta

sedíš na břehu a pozoruješ život. do oblohy se zakusují
tesáky z hor ~ proud hvězd jako světla vor
levituješ v své radosti, ach, maličká. tvý dlaně jsou
požehnaný nejvyšší ryzostí. Mrak – ten lůžkový vůz
nočního rychlíku zpomaleného meditací. na sítnici
se ti vrací. lampičkou luneční podsvícen

je to sen?

zulíbávám rytecké práce tvých čar života. Teritoria
světů hvězd jsou v rozestupech, aby každá
vynikla
Kouzlo z gravitace, vodíku, helia, železa a údivu

Objetím samoty zahalená jak bílým albatrosem bouřňákem.
to noc se obalila peřím.
Medúzy si možná z klobouků postavily na dně hladiny
skleněný dům.

Aquarium samoty duševní pomalochodkyně. Pra-starosti odplavené.

Tipů: 25

» 13.11.15

» komentářů: 16

» čteno: 644(21)

» posláno: 0

» nahlásit

Komentáře (16)

» 13.11.2015 - 09:23

Lilith

Snad bytost éterická, lehounká, průhlednými slovy stvořená,
krajina ta jak zákoutím ráje být se zdá,
zpomalený času tok odrazem v luneční lampičce (kouzelné to přirovnání),
objímaná samota peřím pohlazená v aqvariu bez všech pra-starostí…

Nádherná nádhernost… víc slov nemám… jen nekonečný údiv…
ST+Z
Četla jsem pomalinku znova a znova…

» 13.11.2015 - 09:33

Kajuta

Lilith: tiše děkuji do éteru, lunečně do Slunečna. .) Díky, že ses zastavila, Lil. .)

» 13.11.2015 - 09:52

vavaoko

» 13.11.2015 - 10:44

Ringo

Moc se mi líbí napríklad ten papilární vers.

» 13.11.2015 - 11:20

Kapka

Rychlé ST

» 13.11.2015 - 12:20