Špáďa

Pocitovka procitací.

Dávná láska -- ta se vrací,
aniž pošle dopis zvací.

Když přiletí jako draci,
v inspiraci sklapnou raci…

Víceméně náhodná zastávka, ale stála za to.

Lékárny i medšopy
bezdušový objedu,
koupím duši na splátky,
pak si ji dák k obědu.
_ _ _

V restauraci příjde starší servírka k mladší zákaznici s kérkami a náušnicemi kam jen kouknete a ptá se jí:
"Obědnáno?"
A mladá odsekne:
"Objed už mám dávno v sobě a nána seš ty!"

Asi tě jmenuji zakladatelem meteorické hvězdoléčby.

Bastet:
Mně naopak to zpoplatnění na závěr báseň odlehčilo jako vtipná pointa k přemýšlení! Tak to mám rád.

Ráno se nikdy nevzdá
a bude silnější večera,
poslední až zhasne hvězda…

Tak nevím, proč bys klečela!

I teskno může být zážitkem…

Zase jsi tý s kosou práci zhatil!
Přátele důvodně obohatil
humorem, nakazil optimismem.…

Od toho korači tady my 'sme!

Rozvlněná

Včera už konečně skáplo,
zítra se vše vrátí k normálu.
Věz, že i mně z vedra hráblo:
Nadíval jsem krysy v kanálu.

To mi, vskutku, chlape, věř:
Dvakrát měř
a třikrát řeš,
nežli něco odřežeš!

Pořád něco sbíráme. Každý.
Průšvihy. Ty na vždy.
Zářezy či čárky od piva.
Lásky z lásky, bez nadsázky.
Když v životě prohrajeme,
zas se začíná...!

Láska je ladění na struny ženy,
láska se přelévá jak v poušti duny,
vzpění či dští tón třaskavý,
když se jí zrcadlo nastaví.

Milovat s citem ten muž umí,
co ženské duši porozumí.

Nelze jinak: ST!

zenge:
Zprvu se nezdáš!…
Jsi bystrý hvězdář.
A taky díky.

detektor:
Jeden tvoří, jiný boří,
další zkoumá, zdali hoří.

Ď, žes tu nejen byl, a také pobavil.

vavaoko: Díky ti, Františku!

Když život miluješ, není co (h)řešit.

jc senior:
soda, vlak i kalvados
toť
s oblibou obil bos

Božský kousek!

Stejně jak ta, co nás laská,
při níž naše srdce mlaská.