Špáďa

Je to smutný, co kol se děje. Ale je dobře, že se na to dovedeš kouknout i takhle odlehčeně, neb z úplnýho a nefalšovanýho vážna bez jeho prošpikování humorem a nadsázkou by nám za chvíli asi jeblo.

Kolega má pravdu, odvaž se a piš dál.

Já měl na mysli rytmus (takt: um-ca-ca, um-ca-ca,...), jako třeba v baladách Karla Jaromíra Erbena, v takovýchto emotivních dílech hraje vypilovaný rytmus důležitou podpůrnou roli na to, jak silně dílo na čtenáře zapůsobí.

Ale my jsme tu většinou amatéři, tak si to tak neber, jen jsem ti chtěl naznačit, kde máš rezervy.

Většina lidí má tu schopnost i šanci dozrát v čisté víno, musí však sami poznat révokaze a umět se jeho pronikání bránit, žel některým je révokaz nasazen do krve již při jejich plození.
ST

Než se klínem ženy ztřískal podvobraz,
plácačkou 's ho ztřískal, spadnul pod obraz.
:-)

zenge:
Byla to fakt kajda
studená jak zmrzka.
Sotva jsem v ní pajdal,
byť jsem se chtěl mrskat,
abych byl i zavčas v práci.
Sojkám byl jsem pro legraci.
(Mají vedle hájkem trasu
ke studánce u Ferbasů.)

Květka Š.:
Moje díky hrnu k Brnu.
Snad nevlítnou do závěje,
snad přeskáčou i pár drnů.
Snad dorazí... trochu trnu.

krizekkk:

Jak jsem napsal kousek výše,
slova vlastní jsou mi hrou.

Vaše, jimiž modro dýše,
zato chutnou potravou.

básněnka:
...tak něžně, jako vítr-nezbeda
sukénky sporé nadzvedá.

I Tobě dík za veršík :-)

Tara:
Díky dámo.

Ringo:
Stále je ve většině případů lepší raději nemyslet... :-)

Psavec:
Jo daly, ale do večera jsem byl zas jak rybka.
A díky, žes tu byl a utrousil veršík.

valerie:
Díky, moje oblíbená hračka.

Tara:
Stopro pravdivé jsou jen ty vločky, ostatní jsem trochu přimodeloval, aby byla legrace. Ale modelem mi stál život. :-))

detektor:
Dík, že ses stavil.

vavaoko:
Jen se bála, že jí neodvezu a bude se tím muset ráno brodit na autobus. Máme totiž poměrně nízký profuk pod vraty (asi jen 3 cm), a když by ta břečka přes noc promrzla, tak vrátka bez vyproštění krumpáčem či solí neotevřu, a tudíž jsem ne(auto)mobilní.
:-)

Dota Slunská:
Hanko, tady v Praze tedy sněžilo náramně intenzivně, hlavně byl sníh mokrý, a to tak, že když jsem předevčírem večer ručním smetáčkem potáhl po střeše auta počínající, ne více než 2centimetrovou vrstvu, po zhruba 30centimetrovém "tahu" jsem neměl sílu tu břečkaši posouvat dál ke kraji. Slepenec vloček hustý a těžký jak šťouchané brambory se navíc přilepil k laku karosérie a musela nastoupit klasická pogumovaná stěrka na autoskla i na střechu.
A včera ráno pak 8-10 cenťáků na lopatě při odklízení dvorku vážilo jak téměř půlmetrová čepice z prašanu.
Naštěstí jsem byl na týž den navečer objednán na masáž zad:-)

Barvami strachu dobře vymalované, však aby báseň ještě dramatičtěji zapůsobila na čtenáře, tak by to chtělo dopilovat rytmus veršů.

Silný text. To říkám i přesto, že hudba, k níž je asi stvořen, není můj šálek.

Dneska si vzaly peřinu.
Nevěř jim ani vteřinu!

Zahalená noc, mé zlato,
jistě také stála za to.
;-)