Špáďa

U!, podej úvah v hávu, jed opu.

Nejlépe se na to vyspat! Sama!

Tas, pane, napsat
do rešerše rod!
To papaláš, kšá!, lapá pot.

Úvaha víc než sytě zralá,
po níž by kočka s chutí… jedla.

Uměnosmutnění

Mnohem víc než jen nástin, moc pěkný projekt

Až vzejde rampouší doba retů,
kštice si navléknem do baretů,
v knajpě si dáme rudý svařák,
vzpomenem, jaký byl v létě pařák.

U krepové vo perku
čórli mi tabatěrku.
Dnes večer už nehulím,
radš se k tej svej přitulím.

Kdo si hraje nezlobí.
Ty to umíš se slovy.

Nejen listy padaj vzhůru…
též i hvězdy sešlé s kůru.

Tvůj styl nadsázky je velice silný a jedinečný.

Pane, to je kousek!
Tak za tisíc housek
se salámem z pejska,
po němž ten špunt stejská.

V hospodách se teďkonc dá hulit jen pod stolem, ale musí mít dostatečně dlouhý ubrus.

Ne. Lepší je být vzdělaný
a přitom hrát vola,
než mít vízo padělaný
a chtít točit kola.

V mládí chceme šoupat jen tou jednou nohou a šoupání oběma považujem za potupu; ke stáru pak jsme rádi, že se ještě vůbec šoupem.

Některé jsou moc pěkné, i ty československé.

Tryskem.

Zvláštní způsob startu vášní.
Večer se tak zprosopášní.
                                  Tichem.

Tyhle ptákovinné mi u tebe tuze sednou, tam jsi nejvíc doma.

Když zkouším lhát, dívat se zpříma neumím, oči se samy klopí.
(V těch naproti je kopí.)

Výsledky máš ve vzkazu, úhrnem mi vyšlo A + B + C + D = 633.