Bílé Vánoce

Když je venku na nule,
vzpomínám na minule,
na léto, kdy bylo teplo,
venku všechno krásně kvetlo.

Dnes je venku pěkná zima,
léto ve mně stále dřímá.
Chtěla bych se v dešti koupat,
né se do bund denně soukat.

Brázdit ráno kapky rosy,
chodit trávou, jen tak bosí,
nemuset se oblíkat,
poté pracně vysvlíkat.

Když už musí být tak chladno,
kéž by z nebe něco spadlo.
Sníh a zima patří k sobě,
je to vzácnost v dnešní době.

Vánoce už nejsou bílé,
vrátila bych tyto chvíle,
kdy zima jako od Lady,
zlepšila nám nálady.

Blbnout zase ve sněhu,
dělat při tom neplechu.
Zas jak když jsme byli děti,
v závějích se schovávati.

Přání je to sice krásné,
ale dnes je víc než jasné,
že sníh tu jen tak nepadne,
kdo ví, jak to dopadne.

Vánoce zas teplé budou,
ukoušu se nejspíš nudou.
I tak stále budu věřit,
že letos v zimě bude sněžit.