jankennethlister

No jasně, všichni šli do hajan.

ST

No, to jsem nevěděl, tak bych něco napsal o Yellowstoneu, jsou tam horké gejzíry.

Jako nezaujatý pragmatik řeknu: Zajímavé. Ale do nestability se radši nehonit.

To neumíte psát o něčem jiném? Velká voda zaplaví celé Nizozemsko a spousta lidí utone. Rozpustí se ledy na polárním kruhu a pobřežní státy zůstanou pod vodou. A když vám půjde opravdu o krk, pomůže vám z toho láska? Nikoliv. Jen pár netemperamentních lidí, kteří vám zachrání kejhák.

Nic proti tobě řeko: Kompenzace je kompenzace a něco ti chybí - asi ta láska... anebo něco zcela jiného.

Pěkná erotogenní metaforická básnička.

Jo, ty klady a zápory, věčný problém lidstva, kéž by něco převažovalo. A co tvá mozkovna? Inteligence a logika? Ty jdou stranou? Není špatný bejt trochu nad věcí.

Cestu k sobě zajisté najdete.

Dej si ferneta, udělá se ti líp,
jako když ti někdo řekne vtip.

Proč si myslíte, že to, co píšu, házím sem na liter. Já už jsem dávno zlomený chlap, a když oboustranně k sobě něco cítíme, zlomí se to v můj neduh. Je to můj komplex, který nijak neovlivním, snad jen svoji tvorbou, víc nic.

Pro mě je to nedosažitelná vzdálená neznámá, a když k tomu má dojít, skončí to blbě, raději svoje emoce budu v sobě dusit než je dávat navenek ven, jinak se mi to nikdy nevyplácí - spíš naopak.

Díky všem.

Děkuji všem za podporu. Ono to přejde.

Chápu tě víc, než si, holka myslíš. Ona má prostě smůlu na chlapi a on na ženy. Takže se na ně na chvíli vykvajzni, zavolej svým kámoškám a kamarádům a někde se pořádně ztřískejte... anebo se stav sem. Ty depresívní stavy tě aspoň přejdou. Kdybys nebydlela tak daleiko, určitě bych se do tebe zakoukal. Jsi přece prima holka.

čubík: díky. dá se to brát i jako metafora.

Jojo, nevkročíš nikdy dvakrát do stejné řeky.

René: syfilis.

viola: obojí najednou, když se to tak hezky sejde. A není to hezký?

Pardon, nějak se mi zasek comp a udělal tuhle opakovatelnu kravinu, takže prosím, omluvte mě za tento malý opakovaný technický detail.

jehlas

ostatní uživatelé:

Neumíte ze sebe vymáčknout něco originální, když umíte datlovat na kompu a srozumitelně srovnat myšlenky do několika veršovaných vět. Akorát tu slyším jen krátké, někdy jednoslovné fráze, jako by vám došel dech jak při na pínavém čtení románů Clivea Barkera nebo Denielle Steelové. Kdybych tu byl poprvé, tak bych se zeptal, kam jsem se to jenom dostal? Řekněte na to svůj názor, mozek snad máte, ne? To autorce pomůže víc, než to, že se vám to líbí a že je to hezké, líbivé, emocionálně stymulující jako sex se svým partnerem, slunečná vycházka se svým patníky očůrávajícím psem. Chybí tu nějaká obrazotvornost. Říct o tom, že je báseň pěkná, to umím taky.

Těžko chápat? Dá se vysvětlit celkem jednoduše, milý Watsone. Nikdo z nás není ideální. A co se nám nedostává u jednoho, nalezneme u někoho jiného. A jakmile překročíme krajní mez, ocitneme se lehce uprostřed Bermudského trojúhelníku, kde se velmi špatně plave a někoho uděláme nešťastným (pokud máme v povaze druhému škodit). V krajním případě to uděláme, ačkoliv nechceme. Bohužel se to děje všude dnes a denně a postižený člověk trpí depresemi. Čas však všechno přebolí. Za pár let se tomu budete smát ve svém vlastním klubu a budete si říkat, s jakým idiotem jste to chtěli vlastně být.