tajemství přírody

Dar pro toho kdo jí rozumí, nedar tomu, kdo ji v lidech zneužívá. KAŽDÝ SI JI ZASLOUŽÍ A NENÍ JI VŽDY PRO KAŽDÉHO, MUSÍME SE HODNĚ SNAŽIT, ABY BYLA NAŠIM PŘÍTELEM A POMOCNÍKEM.

Ta je, KRÁSNÁ, jak z románu vojna a mír, jenže po češku. Hrůzy se tu dějí.

NĚKDY MNE PŘEKVAPÍ VÁNEK V JARNÍCH PAPRSCÍCH I VEČERNÍ SOUMRAK,A SLOVA NEBOJ JSME TU STÁLE S TEBOU.

SKORO SE V TÉ BÁSNI PRODRAL JARNÍ RÝM, HEZKÉ.

Besinka: Ahoj. Škoda jen , že stíny se objevují tam ,kde čekáš spíš slunce, a pouště neznají stíny, pak vláha mokřad vyprchá a život musí mít spoustu síly a přátel, blízkých, opravdu blízských, aby nepřestal být životem.

ahoj. MÁŠ TAM ASI PŘEKLEP: VŠECH SE JENOM BOJÍ. ZE ŽIVOTA, HEZKY NAPSANÉ.

zastal jsi se KRISTA, NE SMRTI, TO OCEŇUJI.

To jsou ty tvé slzy za druhé, ale konec smysl má, dík za snahu.

krásné, výstižné

Díky za komentáře, potěšily.

upřímné

Děkuji divoženko. Růže jsou asi víc než jen květina.

Zcela klasický horor, mrzí mne že ani láskyplné horory nekončí láskyplně , asi jsem mezižánrová, ale to neznamená, že tento horor je nepravdivý, krásné umělecké dílko.

Styd a stud snad dvě nádoby jsou, v jedné koření a v druhé bílí, když prolejí se olejem těl je z nich elixír života.
Dík. Krásné otevřené, asi by bylo krásné stydět se v tvém básnickém obětí nahá :-)

To je téma nad můj talent zbásnit kudlanku, supr. DÍK.

Také ti děkuji, není vždy všední slyšet šumět trávu a pohupovat se v rytmech, na Boubíně jsou krásné pastviny, i neobhospodařované, plné vzácných trav.

Marlím se ráda a ta krásná předehra mužů, často již jen v sex spynula. Mazlím se v lásky nesmělém těle, té prohře mužů, jež pro sex vždy zhasnula.

Krásná, jak krásné je nitro bez poskvrny jen pro lásku zpěvů pramenů, v niž i koryto a pumpa. To koryto mužem a pumpa ženou, pro lásku věrnou, zař hvěd i někdy záhadně temnou.

Ahoj. Slova drží, tos vystihl krásně, jsou mostem života, já bez nich chřadnu i v rose umyta, samota je zlá bez náruče lásky dechu, bez vět jež třeba hlídat jako v noci deku.

Ahoj Besi, hladím a vnímám pohodu, kterou rozdáváš nevědomky i ve smutných verších.