tajemství přírody

Děkuji divoženko. Růže jsou asi víc než jen květina.

Zcela klasický horor, mrzí mne že ani láskyplné horory nekončí láskyplně , asi jsem mezižánrová, ale to neznamená, že tento horor je nepravdivý, krásné umělecké dílko.

Styd a stud snad dvě nádoby jsou, v jedné koření a v druhé bílí, když prolejí se olejem těl je z nich elixír života.
Dík. Krásné otevřené, asi by bylo krásné stydět se v tvém básnickém obětí nahá :-)

To je téma nad můj talent zbásnit kudlanku, supr. DÍK.

Také ti děkuji, není vždy všední slyšet šumět trávu a pohupovat se v rytmech, na Boubíně jsou krásné pastviny, i neobhospodařované, plné vzácných trav.

Marlím se ráda a ta krásná předehra mužů, často již jen v sex spynula. Mazlím se v lásky nesmělém těle, té prohře mužů, jež pro sex vždy zhasnula.

Krásná, jak krásné je nitro bez poskvrny jen pro lásku zpěvů pramenů, v niž i koryto a pumpa. To koryto mužem a pumpa ženou, pro lásku věrnou, zař hvěd i někdy záhadně temnou.

Ahoj. Slova drží, tos vystihl krásně, jsou mostem života, já bez nich chřadnu i v rose umyta, samota je zlá bez náruče lásky dechu, bez vět jež třeba hlídat jako v noci deku.

Ahoj Besi, hladím a vnímám pohodu, kterou rozdáváš nevědomky i ve smutných verších.

Milé

Obdivuji ty, kterým popelnice připadájí lásky hodné. I mě se líbí, a ještě víc vyvezené.

Jen blázen slova bodá, to je mi také tak, cítím, že by to nemělo být. Teď jsem byla na dovolené a napsala sbírku o BOUBÍNĚ, ALE NEŠLO TO , než občas bodnout , snažila jsem slova spíš vyšívat :-)

Sám nejsi, jen oči zatměly se pro lásky cit. Prohlédni, viď. Miluji a ty máš rád, co je víc než kamarád.

Kde pak ty ptáčku hnízdo máš?

Ahoj, jsem v kempu, vidíme podobně, dnes to není o pivě a ahoj, ale nezavraždil jsi, budeš pikat, debile. Fuj. Čeština ztrácí řeč.

Koninu nejím, ale koniny dělám, na těch by sis nepošmákl , jsou neskutečně drahé a cenné v mých očích, škoda , banky ještě neinvestovali jejich zlatou hodnotu:-)

Myslím, že je to píseň nejen SIMONA Bridge, ALE I TVOJE, TVŮJ MOST je tu s námi, duha na něm střídá barvy , jako tóny melodií našich obyčejných dnů, prozářených krásnými dívkami a nádhernými muži-mosty zrození. Krásný večer.

AHoj Lukáši. Sedíme tu jako kvočny já a bezinka a rády pozorujeme jestli objevíš zlaté vejce, je totiž sneseno s velikou láskou a jen pro tebe od nás dvou, Svět je krásný i bez zlatých vajec, ale vy muži , tedy ty Luky , to víš líp. Tak hodně štěstí a zdraví, Děti všechny tě mají rádi, a pozdravuj kytaru, i jako buben hraje krásně v tvých rukou, ach mi kvočny jak si tě považujeme.

Dvě tyče rána a gól, trenér si zapíše, jen další fór.
Na hrátky ryzího půdu má kašlati tisíce důvodů.
Vždyť ženy dvě tyče, přiběhly v nekliže, a vole vol.

Je to rok od roku horší, doktoři zahlceni mírou básnické fantazie, polykají slova za účelem vyzvrátit čas běžící správným směrem a jim ukazujíc záda. Ha, ha příští rok je olympijský jistě páni víte co vás čeká v závalu sportovní poezie. ČAS léčí , básně uzdravují.-)