M.A.Rek

Aby hůř nebylo,
to by nám stačilo...

Drž se
A hlavu vzhůru
Jsou tam hvězdy
I ta její

René Vulkán: To je velká pocta! Děkuju.

Zeanddrich E.: Díky, pro mne též.

Lilith: Juj, děkuju.

Stačí přivřít oči
a uvidíš je
stačí přivřít oči na dýl
a uvidíš je až k Evě

Viděla vrabce
lehce ho pohladila
ejhle – je to slon

Jůůů, to je roztomilé...

Tik tak
jen taktak,
pouhým pískem
teď v hodinách jsi se stala,
a mezi prsty jsi sebou prosívaná,
a jen doufat můžeš, že do vínku Čas
ti i kousek sebe dá, by drobek zbyl by
na mít rád, dětství dětí, a snad i dětí dětí...

Ve svém čase roků a dnů
tiše usínat a snít,
ve své vlastní krajině snů
fantazii duše sít.

Dobrým sluhou chtít se spoutat,
poté zlým pánem jej zvát,
možná jednou snad to vyjde,
pak pán zlým je napořád.

Zeanddrich E.: Děkuju. Ani nevím, některé vykvasily či uzrály skoro samy. ;o)

Zeanddrich E.: Doufám že v dobrém. Díky.

Lilith: Děkuji. Všechny holky jsou přece hezký. Až na ty fakt ošklivý. ;o)

A včil po téj držkové
pantem mele ou ouvej

Stromům a plachetnicím to nejvíc sluší oblečeným. Třeba právě do bílé...

Lilith: Tak, tak, děkuji.

Psavec: Lilith: Děkuji dojatě. ;o)

Boural ji celou hodinu,
až se z toho zpotil, jasně,
boural jí, ač bourat chtěl inů,
krávu jednu, řezník v masně.

René Vulkán:
... jí Jiljí, teď straší jí.

Díky. ;o)

Kujů. I za nezbedy.

Za hubičku úsměv,
za dvě hubičky báseň,
po zdražení v novém roce
budeš za verš chtít i vášeň.

;o)