M.A.Rek

S pohledem vpřed, k světlým zítřkům,
hledíme tam daleko, zpátky,
až tam, kde všichni muži, co bylo jich,
poznávali lůno své matky...

Sváděl jsem poslankyni,
teď po nocích teskně vyji.
Prý, že Ano, mne však ne,
ječí - já mám z tebe akné.
Už nesvádím tu zmiji.

;o)

Pěkné. A ladí s dovětkem.

Dechberoucí! Jen to vydýchat. A vydechnout si. Ať je líp.

Lilith: Děkujuuuu.

Lilith: Besinka: Milé dámy, děkuju. No, snad...

Lilith: Díky, není to moc mastné?

Lilith: A obavy... Díky.

Lilith: Oj, děkuji. Ne, víc bodíků si asi nezaslouží. Myslím, že je to text pro příliš malou skupinu čtenářů. Ne každý, bez urážky, má dostatek času být natolik renesanční, aby k veršování stíhal i grafické a výtvarné techniky. Snad z vlastní tvorby linorit v první strofě ještě někomu něco řekne. A takový vymyšlený novotvar jako třeba "šepsula" může snad pobavit jen Tebe. Docela by mne zajímalo, kolik čtenářů někdy šepsovalo.

Květka Š.: Děkuji, Květko.

Lilith: Díky moc. V jaké tónině jsi prolomila vesmírný kód? Mne se daří jen disharmonie.

Lilith: Děkuji, pauza je někdy dobrá pro autora i čtenáře...

Lilith: Květka Š.: Dota Slunská: Besinka: Dámy, děkuji za nahlédnutí do hrátek se slovíčky i za vtipné komentáře.

René Vulkán:
Panna Tvá
z Panamy, mladistvá,
jak pannou býti může, mezi námi,
když dala mi?

Díky za nakuk.

divoženka1: Děkuju. Ano, rád si s nimi hraji.

Opět smekám.

Klobou dolů a díky.

Je tak milé snít o neděli obtloustlé hodinama. Asi málo sním, mne se zdá hodinama hubená.

Na hrotu pera
koulí se
smutku krůpěj
Na kaňku
v krásnupisu
pozor si dej