M.A.Rek

Oba jste dobří.

Taky skončím citátem:
Není smutnějšího zjevu než mladý pesimista, leda ještě starý optimista.
Mark Twain

Je to krásné.
Krásné pohlazení.
A ještě krásnější by bylo, kdybych tolikrát za noc z toho kokonu nevypadnul...

Jedna pratetička své dopisy vždy končila větou "Píšeš - vypíšeš pero, nepíšeš - vyschne." Myslím, že je lepší psát. Tak ať to píše i tobě. ;o)

Květka Š.: Lilith: Děkuju, dámy, promiňte, špatně Vás vidím, mám pořád v oku šampon... ;o)

René Vulkán:
To chlubíš se, či je to jen marný povzdech?
Že ti visí pod převisy, či že pod převisy visí?
Ne, nechci to vědět, mohl by mi dojít dech.
Prý na tom nic nezávisí, visí-li pod převisy,
a pod převisy jako pod oponou můžeš hrát
i s věšáčkem velké divadlo nadšen a rád.

Kdo něžný - vše něžný
A toto něžné je.

Snad i to doplnění...
Něžnost je vědomí ducha s tělem
něžnost jsou tvary s neotřelým pelem
něžnost je utonutí v hlubokých očích
něžnost je ze smíchu vyvřelý smích
něžnost je i krev, a síla dát ji směr
něžnost je pochopení, jaký je to záměr
něžnost je i čas jenž i jinak plyne
něžnost je i síla, když druhý hyne
něžnost je i krev, již na rukou mám
něžnost je i vědomí, že nejsem sám

vavaoko: ttragelaf: Ringo: René Vulkán: Lilith: divoženka1: Díky všem za setkání na cestě. ;o)

Házet úsměvem, to je moc pěkné. To by měli znát ti, co v ruce drží kámen.

Neznám pozadí, proto jsem trochu zmaten. Ale dobře se to čte a je to inspirující:

Svět snivě nahoře na hoře
vnímá,
nejednou pro něj zahoře-
la, la,
jindy v ní splín a hoře
dřímá,
to když životem a sny ochoře-
la, la.

Smutné, ale čtivé.

Pokusil jsem se o pohled z druhé strany:

Pocity mám podivné
liché, nevěřícné, zmatené,
když se přede mnou
brána zavírá,
s žuchnutím, třeskotem,
a přitom tak tiše,
tak nesmírně tiše...

Ještě je čas,
zlomek času
tak krátký,
než se vysloví slovo „čas“,
odemknout a otevřít,
a v pokoře proklouznout...

Však já pozbyl klíče
kterým jsem si byl tak jistý,
že jsem i zapomněl
že jej mám.
A bez klíče k zámku
i zámek mizí
a v portálu místo brány
je náhle jen nic,
a nelze jít dál,
neboť nelze jít v nic,
nelze se ani otočit,
neb není cesty zpět,
A tak jen stojím,
bez odvahy
ohlédnout se za sebe,
a bez možnosti
vidět před sebe,
vždyť kde nic není
ani smrt nebere,
ale kde stojím já,
ráda si poslouží...

A tak jediné
čím jsem se zapsal do dějin
je název toho místa
kterému místní říkají
Kdestáltenvůl.

Pěkný je to, Květko, snad Tě nepohněvá doplnění:

Svíjí se dědeček
jako břišní tanečnice,
vložila mu babička
ruku do palečnice.

To máš, dědku, za to,
že vilné máš roupy,
což nevíš že nestojí ti
to za to, ty hloupý?

Snaží se, ale čas ho pokřivil svou relativitou. ;o)

Beruška ho ťala - jsi špatný milenec,
hodil si mašli (s puntíkama) Ferda mravenec...

drsnosrstej kokršpaněl: Jinak, a i lépe, lze napsat úplně vše, včetně toho nejdokonalejšího. Natož tohle. To Ti musím dát za pravdu. Rád Ti to přenechám na dovaření, dodušení, dosmažení... Díky za nahlédnutí do kuchyně. ;o)

Hazentla: Neboj, cibuli k pláči nedonutím. Děkuju za nahlédnutí. ;o)

Kajuta: Květka Š.: Lilith: Ringo: vavaoko: Psavec: Paulmatthiole: Díky za nahlédnutí a Ringovi za doplnění. ;O)

Jejda, taky znám jeden skvělý herbář. Říká se mu kolona. ;o)

Je to tak plné pohody, promiň mi tedy mou přízemnost:

nejen on to je
ten komár bzukotavý
co pije mi krev

A snad neporuším dekorum,
třtinový já dám si rum.
;o)

Líbí, děkuju.