...

» autor: raďo
Tak zvláštně
tak zvláštně
pohledy do stromů
člověk zkrásněl
když příroda miluje
božsky, bez podmínky
ty malé upomínky
aby člověk se vyhrabal
z té temné skřínky
plné smetí,
jsme děti co plavat
se učí
a řeky hučí
za splavem ticho
božská pěna
světlo z temna
co problikává
jediná pointa
jediný cíl
z těch dlouhých chvil
galeje smutku
co vrávorá
sis vytyčil
jsi dobyvatel
co všechno ztrácí
mizíš jak ptáci
v bouřkách
něco tě táhne
tak zvláštně
pomalu procitáš
život zkrásněl...
Tipů: 3
» 22.10.20
» komentářů: 1
» čteno: 351(4)
» posláno: 0


» 23.10.2020 - 13:21
Líbí...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Doteky | Následující: Šepot

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku