Bastet

Pravda pravdoucí...ST

detektor: Děkuju za komentář. Jo, ve svém věku už si můžu nadhled dovolit...i když někdy bych ho klidně vyměnila za těch sladkých sedmnáct...:-)

krizekkk: Miluju prastaré příběhy. I ty mladší...co třeba Romeo a Julie?
Dík, že jsi nakoukl...

Guanti Rosi: Děkuju. Ale přiznávám, že tohle je trochu výjimka, obvykle píšu o jiných věcech, než o těhle maličkostech. I když - kdosi moudrý řekl: Život se skládá z maličkostí, ale není maličkost (nebo tak nějak :-))

Amelie M.: Příběh o ničem? Možná. Ale myslím, že ti dva mladí by na to měli jiný názor. Tenhle fejetonek vznikl už před nějakou dobou - a oni spolu pořád chodí...:-)
Díky za čtení i komentář.

Amelie M.: Docela hezké plynutí je většinou u mých textů jejich jediná kladná vlastnost :-))

vavaoko: Ty mi teda dáváš! Jsem si musela tu říanku přečíst znova, jestli jsem třeba něco nepřehlídla. Asi tě zklamu, ale JE to o senoseči...

enigman: Tak už se do toho ani nepouštěj. Znáš to - co můžeš udělati dnes...nech klidně na příští sezónu :-))

Zlatokop Henry: Neboj, Henry, přehánění není moje silná stránka...no, dobře, tak někdy jo...při psaní...ale při práci? NIKDY!

jitka.svobodova: No ba, louka posečená, už se po ní i mrazík prošel. Chjo, co já jen budu dělat, opustí-li mě inspirace v zimě???

řeka: Jojo, opojit se vůní sena...je to zadarmiko a ještě se kus práce udělá. Akorát tě pak Múza musí odnýst z louky dom :-))

krizekkk: DĚKUJU!!! (tak jo, příště budu volit slova opatrněji. Dyk já vím, že ty nikdy až po funuse, ale dycinky na vteřinku přesně :-))

Skoro jsem chtěla říct, jak ti závidím všecky ty krajiny, kterými se touláš. Ale neřeknu. Jen poděkuju, že nás tam bereš s sebou...ST

enigman: Svatá pravda. No, možná, že se příští povídka bude jmenovat Jak jsem se (ne)rozplácla o matičku Zem :-))
Díky za čtení...

řeka: Zlatokop Henry:
Řeknu to jinak. Nejde o sex, ani o použité výrazivo. Drsné výrazy mi nikterak nevadí, pokud mají v textu svou úlohu a nejsou tam samoúčelně. Je mi jasné, že v kriminále nebudou vězni mluvit jako slečinky. Spíš jsem čekala podobný mikropříběh, uzavřený pointou, jako byly ty dva předchozí. A protože řeč má být o svobodě, pak kérka batohu s husou místo sochy Svobody mi jako ta správná pointa nepřijde.
Fajn, beru, že další část naváže přímo a ne odskokem několika let v čase a jsem zvědavá, jak se to posune dál.

Řeka: ta ústřední věta o svobodě je která?..."Já bych chtěl svobodu?" nebo "Svobodu jsme chtěli všichni..?
Nějak se v tom neorientuju.
Svoboda je symbol, silný slovo samo o sobě. Sorry, ale já ho prostě nevidím stát někde na piedestalu, zatímco příběh kolem něj je pouhá "omáčka pro čtivost".To bych mohla prohlásit za úžasný dílo každej text, kde se vyskytne slovo svoboda (včetně předvolebních letáků třeba).
A krom toho - spousta politickejch vězňů si tu svou vnitřní svobodu dokázala zachovat i za mřížemi. Narozdíl od té vnější jim ji nikdo nedokázal sebrat.

Tak nevím. Tenhle střípek se tématem, stylem i jazykem předchozím dvěma nepodobá ani trochu. Myslela jsem, že budu číst příběhy lidí z pohraničí, glosované malým, dospívajícím, případně dospělým Henrym. Nevadí mi odskok z děcáku do kriminálu, ale spíš než popis sexuálních praktik tam používaných a fórku s tetováním bych čekala, že se dozvím, za jakouže pravdu tam vypravěč a jeho spoluvězni seděli. Jedna jediná, byť závěrečná věta, mi přijde fakt dost málo.

Jeden by řekl, že podzim je už tak zprofanované téma, že se o něm nedá napsat nic originálního. Ten jeden by se mýlil. Tahle báseň je důkazem. ST

krizekkk: Já už jsem holt taková mlčenlivá...co už se mnou...
Díky za návštěvu

krizekkk: řeka: Psavec:
Díky, že jste se zastavili...

Taky jsem dala na první dojem...ST