Bastet

Ono by jako odstavec stačilo vynechat řádek. Já to tak taky většinou dělám.

Úžasná věc! Erben by z tebe měl radost! Já mám z balady oděné do scifi hávu anebo snad...? Ano, to je pravděpodobnější - byli tady, dělali pokusy a lidová tvořivost to pak oděla do slov. Škoda, že nemůžu dát víc než jeden ST.
Malá poznámka: při čtení textu, kde je minimum přímě řeči, bývá mnohem příjemnější koukat do odstavců než do celistvého bloku. Zkus to příště rozhodit.

To jednoduché rýmové schéma mi evokuje spíše písňový text, ale líbil se mi tenhle kousek. Zvlášť předposlední sloka - za tu tedy Supertip

A vítej na modré, protože modrá je dobrá, jak se všeobecně ví...

libour:
Díky moc :-)

Špáďa:
I kdybys měl pod čepicí
a láska byla jenom spící
kdesi v trávě jako dítě
přibliž se...a pohltí tě

děkuji za veršovanou návštěvu :-)

I tohle je život. Bohužel.

Kdo si všímá křesla, na kterém sedí, stolu, z nějž obědvá, okna, ze kterého kouká ven?
Básnířka.... (pánové prominou)...ST

Tohle je dobrej text. Na naléhavosti mu zbytečně ubírají některé rýmy porozumění-umění, sytil-chytil.
A tak jsem drze odpálila řádky - což je moje umění - a - strach a smutek mne do svých pavučin chytil..., skončila u slova PRYČ.....a dostala báseň, ze které mi naskočila husí kůže.Začátek má excelentní a konec jako rána palicí. Tož dám ST

Méně někdy bývá více. Mně stačily první dvě sloky, abych měla portrét prach.a.tého jako na dlani. Zbývající části textu pak už jen rozváděly, vysvětlovaly a z mého pohledu rozmělňovaly (zvlášť ta poslední) to, co bylo řečeno nahoře.
Ale za ten úvod vskutku ST

Psavec:
Děkuji, jsem ráda, že se líbila :-)

básněnka:
Proti lásce jsou JAKÉKOLIV peřeje jen procházka růžovou zahradou. Dík, básněnko, že jsi nakoukla.

ttragelaf: Ringo: Lota: krizekkk: Kajuta: detektor:

Děkuju všem za návštěvu a komentáře.

ttragelaf: Blondin přešel. Láska tu cestu někdy neustojí. To už je život...

..úpadek hlubin..zajímavá metafora (nebo možná paradox?) Líbí se mi konec básně, avšak slzy pro mě bez přívlastku tiché.

Zničehonic a nahodile stávají se v životě člověka ty nejdůležitější věci. Uchovej si co nejdýl pocit, že žiješ. Pak už bude brnkačka naučit paraple lítat.
Jo, tohle se mi líbilo, a to tak, že moc. ST

Směska patosu a pocitů, ale přece jen - vyzobla jsem si z tohoto textu dvě hrozinky:
přísahám
dvakrát a dost
přes ledovou poušť

a

loučení
po malých kapkách
přetrvává v nás..........tohle se mi obzvlášť líbí. Dodala bych: Loučení po kapkách nejen přetrvává, ale hnisá a bolí. S loučením by se to mělo mít jako s náplastí - strhnout, fňuknout a zapomenout na bolest.

Nemusí pršet, stačí, když kape. Mně občas na karbid ( a to nejsem ani kočka).
A že není každý dne svátek, tentokrát jsem si tu pro sebe nenašla ničehož nic. Vlastně jo - teď už vím, koho se zeptat, až budu chtít vědět, o čem si to ty kapky jedny mrňavý žbluňkají :-)

krizekkk: No ba, drzé čelo lepší než poplužní dvůr...se říká.

krizekkk: Já taky. Proto koukám na Doctora Who ( a píšu o něm fanfikce). Díky za návštěvu.

Omlouvám se, ale nepochopila jsem, co bylo myšleno tím autorským záměrem - zda forma sonetu nebo ty triviální rýmy. No, to je jedno. Pokud můj názor čtenáře pokládáš za nějaké "vytýkání", asi nemá smysl, abych si chodila tvá díla číst a cokoliv k nim psala. Ale chceš-li vidět, jak má vypadat skutečný sonet - tj.dokonalá forma+ plnohodnotný obsah -, doporučuju texty jc seniora.
PS. Domnívala jsem se, že si na Libresu všichni tykáme. Pokud ne, tedy promiňte.

tak krvechtivý
dav nadšeně civí
když hlavy padají jak klasy
a nikdo nevšímá si
že v chmurné premise
nad českou zemí šeří se...

Úžasná báseň, Kajuto, ST. A trochu smutné konstatování, že historie, aniž by moudrosti pobrala, pořád se opakuje.