Bastet

echinacea: Lota: ttragelaf: Jana M.:
Děkuju všem, kdo jste se u tohoto nočního kousku zastavili...

Zoráno zaseto
teď jen ať roste to
Jo, svět se nemění
jak prase v ječmeni
mnozí se mají
neklesaj na duchu
nic neví o suchu
v daňovém ráji....

A tohle jsem tam našla já. Teď jenom, jestli neštěkám na špatnej strom :-))

René Vulkán: Mám radost, že tě oslovila...

krizekkk: Zbytečně smutná? Proč myslíš?

vavaoko: Tma je temná. Ve tmě se může stát cokoliv. Dík za návštěvu.

Nač se hanbit za pomnutí,
mni se s chutí,
pomni však
že nejsi mník!
Buď ledu flák
pevný, přímo od pólu
o ten žena mívá zájem
jež napřed zjihne
avšak taje
teprv dostav svému úkolu!

nesnáším konce
snad proto nemám
začátků nikdy dosti
těch klubek rozmotej
klidně po libosti
a rozhaž po okolí
jen lásku ukotvi srdcem
harpuna vážně bolí

Bylo to pěkné vyznání...až do toho nešťastného "zpoplatnění". Tam jsem se sekla, najednou se mi vybavil nějaký mužský idol z filmů, stahovaných přes internet zdarma (něco jako Padesát odstínů šedi) a byla jsem úplně v pytli. Obvykle se autora neptám, co chtěl svou básní říci, ale tady nevím, jak s tím zpoplatněním naložit.

Nechuť umřít ho opustila ve chvíli, kdy nasadil svůj život pro ni a jejich děti...vskutku, stačí málo a celý člověk je naruby.
Asi láska, že jo?

Když jsem si to přečetla poprvé, přišlo mi skoro škoda toho jednoduchého rýmování. Pak jsem si ale uvědomila, že v polospánku pracuje mozek v úsporném módu, myšlenky se vynořují jaksi lineárně, není čas ani chuť je složitě uspořádávat, prostě plynou a plynou...až k té závěrečné otázce...:-)

Špáďa: To bude teprve peklo...díky, Špáďo , za návštěvu.

Tahle se mi líbila moc. Má to spád a náboj a nejlepší je konec. Zasloužený, byť poněkud vysušený ST

Původně se dala vypnout, ale pak se Velký Konstruktér nějak zamyslel a ono se to zvrtlo. Těžko říct, jestli to bylo jasnozření nebo výrobní chyba, ale od těch dob si láska dělá, co chce, a lidem nezbyde než ji následovat.

Moc se mi líbilo : zázraky jsou realita, které něco chybí (i když já bych řekla, že spíš přebývá...ono nevysvětlitelné a nepojmenovatelné a nepředvídatelné...)

Lilith: Co je před, co za zrcadlem?
Lístky růže dávno zvadlé
poupě v čase před rozvitím
kočka, pramen, klubko nití
šátek, který utkán z něho
básně předposlední sloka
to vše najdeš v koutku oka
slzou osleplého

Díky, Lilith

První tři sloky mě uchvátily, i melodie mezi řádky vykoukla...hm, šanson. Zbytek textu mě naopak minul, ale na ST to stačí i tak.

Lilith: No právě...to je ten případ, kdy zlatá neznamená bohatství, ale nacházející bídu.
Díky za čtení i komentář.

detektor: Díky za návštěvu.

Kajuta: Copak jste mu nabídli, že se u vás zastavil? "Nechci slevu zadarmo" co? My mu nešoupli nic a z kšeftu sešlo. Dál sušíme hubu - obrazně i doslova :-(

někdy jsou rýmy kazajkou svěrací
myšlenkám, citu i slovům
tak zkus to znovu
hluboký nádech
volně je plynout nech
jak kroky po schodech
k nebi, co nikdy se nemračí

neboť beze slov
láska si vystačí

Marně mince v hrsti mačkáš
anděl není, věř mi, hračka
ba ani zboží, ale dar
tajemství, jež málokdo se doví
a které tolik znamená...

Jen jednu otázku mám, vážená:
K čemu bude anděl budhistovi?