labuť

Zůstaň hlavně sama sebou a vykašli se na okolí... když se něco nelíbí, má přiložit ruku k dílu a ne kecat, to umí každý...

Krásna slovenčina, vždy ma dostane, iba len škoda, tých nenávratných koncových svetiel...

Bohužel, někdy mám pocit, že popela ubývá...

Docela mě z ní mrazí, ale snad až tak zle nebude... navíc, mládež se chová podle toho, co vidí u dospělých a tak, jak jí dovolujeme, bohužel... jsme její vzory...

Já už neviděla kominíka ani nepamatuju...

Hm, líbí...

Co oči spojí, duše pozře...

Umocněná přednesem mě dost mrazila v zádech...

Jo, a to je dobře.

Je milá, sice vybavila mou vzpomínky na panenky, které jsem měla jako dítě a k obsahu Tvé básně to nepatří, ale i o tom básnění je... jak zapůsobí na čtenáře a co v něm probudí... díky.

Mží do duší i do tváří
něha a krásno
z Tvých řádkoví

... oddaná....

To, co nechci aby zabolelo likviduju, co chci, to žiju... ale někdy i to bolí...

Intenzivní bolavost...

...nejen hnout, ale rozletět... :-)

Sedla mi do dnešní nálady...

... jojo, tak podoba... :-)

Radit?... asi nic, jen dát vědět, že není sám a nechat bolest vybolet...

Souhlasím s tebou, mě stačí, když mi to život servíruje po kapkách, abych se vždycky stačila rozdýchat na příště...

Zrada a zklamání bolí
jak tupá jehla pod kůží
Vysyp ty kapsy v polích
a napusť voňavostí růží