K ránu zas mží...
mží
» autor: radek oslov |
Když vstupuješ těmi vratky
svědomí co tě tíží
co nejde vzít zpátky
a pořád je ti bližší
a k ránu zas mží
Slyšel jsi šeptat lásky
povzdech nad posledním krajícem
na to jsou myšlenky krátký
v nich je pak ztracen
Viděl jsi někdy letět ptáky
kteří líbajíc se s měsícem
jen lidi ze spoda co jsou vraky
s polámaným křídlem
Půlnoční masky
ke spánku uloží
zas další svátky
padají do zlatavých louží
a k ránu zas mží.
svědomí co tě tíží
co nejde vzít zpátky
a pořád je ti bližší
a k ránu zas mží
Slyšel jsi šeptat lásky
povzdech nad posledním krajícem
na to jsou myšlenky krátký
v nich je pak ztracen
Viděl jsi někdy letět ptáky
kteří líbajíc se s měsícem
jen lidi ze spoda co jsou vraky
s polámaným křídlem
Půlnoční masky
ke spánku uloží
zas další svátky
padají do zlatavých louží
a k ránu zas mží.
Tipů: 11
» 22.02.12
» komentářů: 6
» čteno: 692(14)
» posláno: 0
» nahlásit
» 22.02.2012 - 20:55
Paulmatthiole
Závěr tomu nasazuje onu příslovečnou třešničku, ST.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: slova v pustině | Následující: Je tak nebezpečná