Vrány

památce E. A. Poea

Letěly polem černý dámy,
letěly v rouše smutečním.
V cáry drásaly rána vrány,
křivily křikem jitřní stín.

Letěly mlhou do podzimu
a větrem řvaly svoje krá.
Spěchaly deštěm pro novinu,
zem máti že zas umírá.

Slétaly houfce na hřbitovy,
zhášely křídly světla svic.
Zkráčely sobě rovných rovy,
co nepovstanou nikdy víc.

V barevný rubáš oděla si
vrástčitá máma starých ran.
Krása prý, krása listné vlasy
cuchané zobci drzých vran.

Snad zmučí duše rozervané,
než rubáš sněhem zapadne
a nikdo z vás už nepovstane
kdo jednou slyšel - víckrát
KRÁt
KRÁt
KRÁt
NE!

Tipů: 24

» 23.02.12

» komentářů: 11

» čteno: 932(18)

» posláno: 0

» nahlásit

Komentáře (11)

» 23.02.2012 - 09:45

Liška76

znaven byl jsem, sláb a chor...ST

» 23.02.2012 - 10:05

vavaoko

A tohle můžu..ST

» 23.02.2012 - 10:28

katpok

letělo hejno černých vran
smutek zbyl po nich na obloze
krákáním k zemi byl přikován
kdo chtěl se tomu smíchem vzpouzet

letělo hejno černých vran
smutek se šířil celou zemí
pod bílým sněhem uschován
to, dokud bolest neoněmí...

» 23.02.2012 - 10:43

Siorak

Líbí ...

» 23.02.2012 - 10:54

donne

Takové mám ráda.

» 23.02.2012 - 11:22

Psavec

Pěkná, ST. On myslím zbásnil jiného ptáka. Havran.

» 23.02.2012 - 11:41

labuť

Hm, líbí...