drsnosrstej kokršpaněl

Paulmatthiole: Takže trochu vyviklané nervy? No, práce s lidmi je těžká. Ale zas máš tu moc toho Nejvyššího soudce... Můžeš měnit a napravovat věci, které jiní nemohou - a nad Tebou už stojí jen majitel - takže máš i svobodu... To by mohly být dobré berly... pokud to tedy chceš ještě dělat... když to člověka nebaví a dělá to zadarmo, tak je to blbý...

Paulmatthiole: To neznám. Tyhle pravidla mi s prominutím přijdou taková blbost, že je budu pravděpodobně ignorovat... :) Pamatuju si nějaký citát od Aristotela nebo kýho výra... asi zase přepis toho, co povídal Sokrates... no, pamatuju... špatně... ale bylo to něco takového, jako že: "moudrost a pravdu se můžeš dozvědět i od otrokyně drtící zrna obilí" :)

Paulmatthiole: Tak ono, když tu už v diskusi skoro všichni odkývají, že je teda ten pravopis důležitý, už tu tiše všichni skoro prosí o smír, tak Ty si ještě neopustíš další rýpnutí... Jako... mít pravdu je dobrá věc, ale vychutnávat si díky tomu donekonečna lidi se skloněnou hlavou mi teda moc rytířské nepřipadá...

Hazentla: Heleďme, kuřátko :)

Paulmatthiole: aha, já myslel, že jsi naše upřímné dobračisko s velkým srdcem :)

Ale o chuti zavírat server tu snad kromě Tebe nikdo ani nepípl... je možné, že jsem někde něco přehlédl...

Paulmatthiole: no, ty jsi mi dobrák... ouplnej anděl ;)

Paulmatthiole: A to by mne zajímalo, proč zavřít?

Lilith: Ale já Ti ty knížky přeju, chápu tu radost z toho, poklona za ně, je mi to všechno srozumitelné. Ale argument do diskuse to není. Něco jiného by bylo, kdyby to vydal Albatros a mělo to tisíce prodaných kusů - to by pak byl argument: Já jsem profík a můžu vám říkat, jak to máte dělat, protože pak můžete být úspěšní, jak já. Ale tak to není asi u nikoho z nás: ani u těch, kteří si knihu pro radost vydali, ani u těch, kteří se rozhodli do toho neinvestovat.

Lilith: Ono, vydaná kniha v nějakém půlsamizdatu, kde se víc knih rozdá než prodá opravdu není něco, co by z autora dělalo lepšího. Je to víceméně o tom, že si člověk zaplatí vydání knihy... taková je pravda...

Ale ty píšeš dobře a s pravopisem problémy nemíváš... o to víc nechápu, proč svou práci nad pravopisem a snahu psát co nejlépe nepřenášíš na jiné a je Ti jedno, když někdo napíše básničku s trojlístkem hrubek a stejně mu dáš ST... Spíš mi to od Tebe přijde takový vzdor kvůli vzdoru... s Tvou pečlivostí se ten názor "ST za cokoliv" přece slučovat nemůže... ?

Myslím si (zatím), že jste všichni docela rozumní. Přikláním se s tím názor pro tentokrát k ttragelagovi. Všichni rozumíme tomu, oč tu jde. Jde jen o to, jestli se to nějak promítne v činech. Svůj názor už jsem napsal mockrát, nejexplicitněji teď asi v komentářích u díla j.m.

Víc bych k tomu pro všechny dodal jen slova klasika: "Výsosti, nenechte prchlivost cloumat svým majestátem."
Dokud bude diskuse konstruktivní, nebude na Libresu nikdy zle.

vavaoko: Tara: René Vulkán: Paulmatthiole: Lilith: Hazentla: divoženka1: díky Vám moc za návštěvu, komentáře, tipy a diskusi

za tipy díky i Psavcovi a Květce Š.

:))))

já bych možná dal:
"Neváhala, napsala,"
a
"řekl ji čau, gazelo,"

ale jinak supr, málokdo umí psát a chce publikovat tyhle oddechovky :)
díky za Tebe

Paulmatthiole: Myslím, že rozumím tomu, co jsi sděloval.

Ohledně těch dětí: No, ono je to jen o tom, jak se věci nazvou: "sděluješ informace kvalitativně a kvantitativně adekvátně jejich věku" je jen sofistikovanějšími slovy "trošku jim lžeš a lehce zamlčuješ fakta, ale děláš to z pro ně přínosných důvodů, protože mozek musí ´růst´ postupně". Tenhle postup se obecně schvaluje, a ani já neznám lepší. Má to (tenhle obecně přijatý systém učení) i svá úskalí, protože leckdy tímto způsobem u těch dětí/resp. žáků - mohou to být i dospělí - přichází dojem "tohle nebudu nikdy potřebovat", "to už je nějaká věda odtažitá od života" nebo "tohle se vůbec netýká mého oboru, který mne zajímá" - protože jim ta nově přijímaná složitost světa přijde funkčně a prakticky nezařaditelná (tohle já měl prakticky pořád: jak jsem to nové nedokázal propojit s nějakým celkem, nedokázal najít mezioborové souvztažnosti a logiku, tak se mi to hrozně špatně učilo) - leckdy se ale ty informace propojují/přemosťují až na nějaké vyšší úrovni - ke které řada lidí v tomhle systému ani nedojde, protože jim přijde, že učení je stavění vysokých prázdných nespojitých pilířů (a nedivím se jim)

a vůbec: ona i ta pravda, a ty lži mohou být i naprosto non-verbální: např. drogy (navození lživých pocitů, které nesouhlasí s reálným stavem těla), vlastně včetně třeba léků na bolest (v těle je porucha, lékem vypnu její kontrolku (bolest) a funguju dál, jakoby se nic nedělo - lež jako věž), nevěra (v jakékoli formě: lžu někomu lásku, touhu - přestože jsem zamilovaný (psychika) jinde nebo toužím (fyzicky) po někom jiném - ať je to moment nebo celoživotní záležitost - je to krátkodobá nebo dlouhodobá lež), atd. - v těhle případech nemusí padnout ani slovo - a může to být lež právě proto, že to nevyslovíš nebo si to dokonce nechceš připustit (lhaní sobě samému)

Tara: Polopravdy a pololži (závisí na jejich použití, viz text vavaokovi a Paulovi) jsou hodně prastará záležitost: politika, náboženství i věda na nich víceméně vznikly. Ekonomika tuplem. Časem se všechno někam posunulo... ale každou chvíli vznikají nové polopravdy a pololži... a na ně fakt bacha: je to to nejjedovatější a za ten pravdivej konec vezme tu lež do hlavy často i docela chytrej člověk... je to proti nim těžký

Paulmatthiole: Jak by řekli hokejisté: "Tak určitě." :)
Je to tak, ale ta báseň má moc malý formát na to, aby to téma pokryla celé. Na jednu stranu nemůžeš říkat celou pravdu (ve skutečnosti lež, kterou dokázalo lidstvo dostat na nejvyšší dosavadní blízkost pravdě - protože spoustu věcí, které víme jsou jen "v praxi docela fungující" útržky ze skutečnosti - což si jakožto chemici nemusíme podrobně vysvětlovat, známe pojmy chya, nejistota, ale i orbital atp.) dítěti, protože Lorentzovu transformaci bude v šesti letech chápat dost těžko - musíš mu říct nějaké trochu lži, abys pak, až bude znát dost základů a mít odkud skládat souvislosti, mohl osvětlit svět až tak, kam sám stačíš... podobně ten Křovák: Když mu nesdělíš pravdu, hrozí, že Tě zapíchne oštěpem (jako u každé civilizace, která Tě nechápe), když vytáhneš třeba mobil nebo zapalovač - protože se bude cítit ohroženě... ovšem, když mu vysvětlíš, co to je, a k čemu to je, pak Tě nebude mít rozumný důvod zapíchnout (leda by Ti to chtěl třeba vzít, což je na pomezí něčeho, čemu se dá říkat "rozumný důvod") ... a zapalovač už mu k něčemu (i když krátce) bude - samozřejmě, že mu nemůžeš vysvětlovat teorii vlnění a kvantovou fyziku, musíš mu o tom fungování telefonu trochu lhát (zjednodušování = lhaní s dluhem "jednou Ti já nebo někdo řekne pravdu")... ale v takových případech není zbytí

jistě, jsou lidé, kteří o pravdu nestojí... a zrovna já nejsem ani učitel, takže ji ani nehodlám šířit: ať si je každej hloupej jak chce... rád se mu zasměju a pokrčím nad tím rameny, když se mne to nebude týkat... kromě lidí, na kterých mi záleží: po těch chci co nejvíc, aby jim svět neubližoval, aby věděli všechny možné důsledky toho, co dělají a mohli se rozhodnout správně, pokud to zrovna vůbec jde... a díky všem, kteří tohle udělají i pro mně

vavaoko: jo, Terry má spoustu chytrých, hodně hlubokých myšlenek, schovaných do vtipu... má taky: "Děti se mají učit malé lži, aby v dospělosti byly schopny uvěřit těm velkým" - zdá se to jako opak toho, co tady píšu, ale není... to by ale bylo na celý článek, na mnohem delší úvahu o tom, co pravda vlastně je

René Vulkán: zajímavý pokus... básnicky to zní dokonce líp než originál... ale smysl to dává úplně jinej, řekl bych, že není opačnej ... hlavně protože lží je skoro nekonečno a básnička o jedné lži není opakem básničce o pravdě

divoženka1:
pokud není pravda jenom jedna, tak tato úvaha vyvrací existenci Boha, protože Bůh = pravda
...mně jako ateistovi takové úvahy samozřejmě nevadí...

básnička je o tom, jak je těžké se k takové pravdě dobrat, jak je těžké pro lidi ji vyslovovat, projevovat, co si doopravdy myslí - a vzájemně se dobírat k tomu, že "můj subjektivní pohled je ten, tvůj je ten - pojďme je dát dohromady a nedělejme si potichu za zády něco, co nevyslovíme, protože se bojíme konfrontace s názorem, že naše myšlení není správné" - a tak svět opravdu hodně funguje: jako schovávačka činů a názorů, které se bojíme dát najevo - i proto, že bychom možná zjistili, že úplná pravda není ta naše - že má v něčem pravdu i třeba ten, kdoho moc nemusíme... nebo, koho máme rádi, ale nechceme ho nějak zranit... a toho se (obojího), lidi, bojíme... a tím je to s tou pravdou pořád stejný

v tomto jsem rád za svojí ženu a její odvahu

René Vulkán: Psavec: Protos1182: Velký dík za návštěvu a věty :)

tipujícím též

rád jsem četl a oslovil mne i Paulův koment
podpis: další ateista

PS: neumím to popsat, ale ve výsledku myslím, že všechny víry i nevíra mohou být v podstatě jen cesty k témuž (a ten cíl je způsob chování a smíření se s čímsi). A po všech se dá jít dobře i úplně špatně. Ale nevím... tímhle směrem lze hloubat dlouho, a mám za lepší nehloubat a prostě jít (nahloubal jsem se dost, když mi bylo patnáct). To všechno jsi leč v básni nepředával - předával's krásnej zážitek. A to je fajn.