Maminka nesla velký kufr s proutěným madlem, který vyvažovala objemnou koženou taškou s velkými uchy. Mně se kolem kolínek bloncal malý kufřík s broukem Pytlíkem a Ferdou Mravencem, ve kterém jsem měl kartáček na zuby, blok s pastelkami a hlavně kovové ořezávátko, můj malý poklad.

...Odjel do malé vzdálené vesničky, kde byl zázrak, když autobus stavěl dvakrát denně a ve svátek dokonce i v opačném směru ...

O nás

Jedno setkání po letech u Černého jezera. Plno bolesti hluboké jako to jezero a pár 'kdyby'. Ale život si na 'kdyby' nehraje. HP fanfikce

Žije ještě vůbec

Remdesvir

Učme se učit

O nezištnosti

„Víš, žena, ačkoliv je na světě od nepaměti, je stále méně prozkoumána nežli sněžný muž yeti…“

Poučeni vychodem

Seděli jsme na dvorku naproti sobě, vyplazovali na sebe jazyky a mlaskali si blahem. Smáli jsme se jako pominutí a ukazovali si pěnící jazyky.

A lesk a bída

Viz výše a níže

Jednoho dne, při běžné cestě ze školy, stála u trnky podivná postava. Tyčila se do dálky a nehnutě se opírala o vysokou hůl.

   „Karviná hlásí splněno, maminko" oznamoval, když mě umýval v lavoru s teplou vodou,

Blábolení

Ze života hmyzu