Líbilo se

Květka Š.:
..to když někdy zdá se
že nemůžeš dál
tak si klidně řekni
"čert aby to vzal"
pak se někdo najde
kdo tě pohladí
a zase tě do života
dobře naladí...

labuť:
O tom je život.
Z bláta na slunce,
pak oklepat se lehounce
a vstříc budoucímu kráčet dál

labuť:
Kostely jsou krásné, ale mě v nich není dobře, padá na mě obrovská tíseň, proto tam moc nechodím... Jednou mi jeden člověk řekl, že mám asi v těle ďábla, když mi v kostelech není dobře, takže kdoví........

Beryl:
Dva, co se našli. Líbí se mi, ST

Květka Š.:
ST)|:-)

pan.jara:
nespoutanost:-) ST

Špáďa:
Jemnost slov a vřelých citů
jako ptáček na blankytu...
Až vystoupá ještě výš,
sotva už ho uvidíš...

Co že tu tím veršem chystám?
Zajisté víš, že když chlístá,
uchrání vás přístřeší...
Pád z hůr to však neřeší...

Když chceš létat, a být jistá:
Jen do výšek, z nichž lze přistát.

Kajuta:
Nezkrotnost - hřích, či ctnost? Těžko říct. :)

vavaoko:
Je to duševní stav. Každý jedinec věří. Většina však odmítá svou víru sdílet s jinými. Cpát ji do šuplíků a mávat smyšlenými odznaky jakési oficiální víry. Myslím si to. Ale mohu se mýlit. ST

Bambulka:
Krásná, něžná, jako ta vločka, o které píšeš ...
***
Razítkem označ i velké DNES
všem proviněním na protest
ptz co bylo, bylo
jen cestou dopředu
uslyšíš zase vykvést
rezedu
obyčejná,
však vytrvalá
včera, dnes, zítra
v květenství "odpouštím"
počítala ...

a nedala se ...
jako Ty, Pev.

Moc hezká báseňka ...
***

Bambulka:
***
chvěje se
zdá si silná, ale uvnitř je tak křehká ...

Moc krásná, Leni. Cítím v ruce jemnoST růžového porcelánu přikrytého vambereckou krajkou, můj první hmatatelný vjem z Tvé básně :-) Zvláštní, leč krásný pocit.
***

churry:
Nejspíš jsem vykopávka, ale já na básničky letím i po letech v letech *** "o)

zenge:
prostě tohle je ta tvoje bota
to samé jak Slunce Dota
ST

6thSun:
vadí mi tam dvakrát slůvko "strží(ch)", jinak by to byla pecka!

Sisinka:
Život je dlouhá chvíle
stín pouličních lamp
propletení rán
naděje zarputilá

Marnivost mezi řádky
věčných pohledů
na lásku čekajících

Vlní se tiše
do hroznu vína
sotva přejde mráz
mizí do neznáma

a zpěv je pro ni vším

zenge:
Páďa s Š to napsal za mne:)
ST

Rikitan:
Zvláštní básnička. Přijde mi jako tanec v setmělém pokoji. Zoufalý tanec, ke kterému neznáme kroky a který skončí, až svíčka dohoří.

básněnka:
odpouštět dokážeme rozumem,ale v srdci je to někdy moc těžké..ST

Špáďa:
Odpouštět se musí.... se musí to i umět, někdy to opravdu není lehké. Zapomenout však nemůžeme kolikrát nikdy, nebo až lety, až vyprchají vzpomínky či až začnou odumírat buňky mozkové.

HarryHH:
Věrný manžel, jak ve fotbalu
znát má věci příští,
že hosté vždycky usilují
urvat bod ... na domácím hřišti ...

- * -