Líbilo se

Lilith:
M.A.Rek: Téééda, to je nářez přímo k posrání i k pochechtu... ;-))
Díkyyyyyyyy!

M.A.Rek:
Na hnátotoči
se točí
Pocem a Běž
Pravda a Lež
Dobro a Zlo
Všednost a Kouzlo
Včera a Nikdy
Sliby a Pindy
Krása a Sen
s Půlnocí Půlden
Já s Tebou
Ticho s Hudbou
Choroba se Zdravím
Všavěd a Prdvím
Umění s Ničím
Blbnu s Učím
Vesmír s Nicotou
Bůh s Nehmotou
Rub a Líc
Vše a Nic

Na hnátotoči
se vše točí
Na hnátotoči
vše strachem močí
Na hnátotoči
je vše poasráno
Na hnátotoči
vše dokonáno

Na hnátotoči
ostré skřípění
už se netočí
nic se nemění

Vše je při starém
se svetrem posraném

Lilith:
M.A.Rek: Nějak mne to sem navrátilo... ;-)
Včera mě posral pták na celej rukáv svetru... tak dnes koupila za stovku los... a co myslíš? Ni prd! ;-))

valerie:
:-)Věř že Hela
by jistě chtěla...

M.A.Rek:
Když péro odpočívá
přichází čas básní
o té, té, té, té, té a té
o kterých se krásně sní...

valerie:
I básník si musí občas odpočinout
čas svůj bez múzy nechat plynout...
až zaťukají na dveře slůvka básně
pero na papír zapíše ji zase krásně

M.A.Rek:
Taky bych vyskočil z postele, kdybych se probudil vedle mládence... ;o)

M.A.Rek:
Dnes už se to málo ví,
málokdo z paměti to vyloví...

To bylo tak,
no, úplně jinak,
než to známe z vyprávění
a příběh z knihy to trochu změní...


Eva byla náruživá,
už ta první, pak už každá,
jablíčka tolik chtivá,
a když něco chce, tak to nevzdá.

K jablůňce se krade,
aby tak šéf přistihnul jí tady,
jó, ten má svoje oko všade,
na něj neplatí její vnady.

Po jablíčku natahuje se už,
granátové, těšínské, je jedno čí,
vtom hlídač zařvat chce „kuš“,
ale pouze zasyčí.

Je to tedy chyba zahradníka,
koho vybral si na hlídání,
snad chtěl to tak, chtěl hříšníka,
dívky, ženy, dámy a paní...

Všem těm Evám je to líto,
z té pověsti jim rudnou líčka,
a tak na Adamy navlékli to,
by též chtěli jejich jablíčka.

M.A.Rek:
Jedna paní z Lokte
měla ostré lokte
číšníkovi z ruky vyrazila
láhev a hrdlo urazila
slivovice stříká, i já si lok té

Jedna známá z Ďáblic
nastavila mi i druhou líc
využil jsem té chvíle
zlíbal druhou líc té víle
než tu první ještě víc

M.A.Rek:
Pole zvorané
na mundůru zeleném
kvete vlčí mák

M.A.Rek:
To je s námi dvěma nejméně 1 000 000 000 002...

M.A.Rek:
Je tu smrad
a klouže to tu
a žaludečních šťáv
mám už plnou botu

Blivno je mi tu
mezi těmi žebry
ještě že jsem našel
trochu vonné ambry

V útrobách
v tom smradu
snaž se být
až někde vzadu

Budeš-li mít štěstí
bude mít špatný sen
když si ze sna prdne
vyfoukne tě ven

valerie:
Když nás půjdou miliony, všichni proti větru, každý ujde ten svůj metr, dáme metr k metru-V+W na to jsem si vzpomněla a taky na svou tetu která s oblibou říkala vtip o trochu mentálně zaostalém chlapečkovi který zpíval: Až nás budou miliony...takže básnička mě zaujala a chválím rýmy i obsah a závěr

Lilith:
divoženka1: Mooocinky ti děkuji ;-)

Besinka:
Radost: Souhlas.

Besinka:
Radost: Souhlas.

Besinka:
Radost: Souhlas.

Besinka:
Radost: Děkuji za podporu.

Besinka:
Radost: Děkuji za podporu, to už je nějaký pátek, když vznikala tato básnička.

Besinka:
Radost: Děkuji mockrát.